VAŠÁKOVÁ, I. Working on updates! [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury. 2024.

Posudek vedoucího

Mléčka, Jan

Iva Vašáková ve své diplomové práci reflektuje rostoucí tlak na reformu českého vzdělávacího systému, který po více jak dvě staletí více či spíše méně rozvíjí historickou linii pruské školy první poloviny 19. století. Autoritativní, hierarchický systém, založený na poslušnosti a soutěživosti nedokáže reflektovat aktuální společenský vývoj a globální výzvy, kterým je současná společnost nucena čelit. Teoretická část diplomové práce tak mapuje alternativní vzdělávací systémy i současný český rámec. V návrhové části pak autorka uplatňuje syntézu analyzovaných přístupů v konkrétním kontextu jedné z brněnských škol. V rámci existujícího školního areálu radikálně vstupuje do stávajícího provozu a vytváří kreativní edukační krajinu napříč interiérem i exteriérem. Předložená práce se tak může stát inspirativním materiálem nejen pro aktuální zřizovatele kapacitních veřejných škol v rámci konverze stávajících prostor, ale i pro tvorbu nové výuky mimo standardní členění do tříd. Předloženou práci doporučuji k obhajobě a navrhuji hodnocení A - výborně. 

Posudek oponenta

Pajgrtová, Marika

1. Koncepční a teoretické zdůvodnění předložené práce Teoretická a analytická příprava tématu je pojata široce a poctivě. V předdiplomové části vedly rešerše k charakterizování nové formy výuky. Analytická část diplomové práce již pracuje s průzkumy a daty konkrétního místa. Zejména cenná jsou ta o dostupnosti školy, spádových oblastech a rozvojových lokalitách, které mají přímý dopad na řešení. Závěry by bylo lépe přehledněji zpracovat a zdůraznit, aby byly v následném návrhu čitelnější a jasnější. B 2. Urbanistické řešení K prezentaci nového výukového systému si diplomantka vybrala stávající základní školu zasazenou do parku v panelové zástavbě v sídlišti Horácké náměstí v Brně – Řečkovicích. Základní urbanistické řešení je nezměněné, objekt navazuje na půdorysné řešení ve tvaru H se dvěma užitkovými dvory. Autorka pracuje zejména s výškovým a hmotovým členěním formou nástaveb. Ty logicky gradují ve stoupajícím svahu a opticky tak nepřevyšují původní objekt. V čelní části je nově navržena přístavba sportovní haly. Hmotová různorodost jednotlivých funkčních částí školy by si zasloužila lepší zvládnutí ztvárnění, například akcentaci právě zmíněné haly. Areál školy je v návrhu zcela otevřen veřejnosti formou komunitních prostorů, které umožňují variabilní a bohaté vyžití (sport, zahrada, relaxace). Takto pojatý veřejný prostor je oceněníhodnou myšlenkou, ale naše společnost v dnešní době do takové občanské zodpovědnosti nedospěla. V současnosti by narazila otevřená forma zejména na otázky bezpečnosti, čistoty a údržby, zodpovědnosti za žáky, hluk atp. Ocenitelný a praktický je naopak předprostor školy s atriově uspořádaným schodištěm, který nabízí možnosti využití během školních akcí nebo akcí pro veřejnost. B 3. Architektonické řešení Architektonické řešení přístavby a nástaveb školy přináší několik zajímavých prvků. Nástavby stoupající v terénu jsou vždy modulově uskočené a umožňují tak z každého výukového nebo odpočinkového prostoru přímý přístup na terasy. Ty jsou v kombinaci se zelenými střechami oživující a výuce dodávají nové možnosti. Také uvolnění krčku je dobrý nápad, snesl by zde i větší lehkost a otevřenost, např. prosklením a hmotově by se pak odlišil od učebních křídel. Areál školy je rozlehlý, ze 400 původních žáků vzroste téměř na dvojnásobek. Nárůst objemu školní budovy mohl být pojat lépe ve hmotovém řešení, ale i materiálové různorodosti. Drobnější měřítko může lépe přispět k intimitě a identifikaci se školním prostředím, lepší orientaci v celém areálu a vzhledem k náplni také hravosti. Parter vstupní fasády se zásadně neodlišuje od celku, prospělo by mu závětří či vstupní markýza nebo jiný výrazový architektonický prvek, který by hlavní vstup akcentoval. C 4. Provozní řešení Při hodnocení provozního resp. dispozičního řešení školní budovy je třeba odhlédnout od tradičního traktového řešení a otevřít se novému přístupu, kdy třídy a chodby prezentují jeden plynulý celek. Multifunkční propojovací krček je v principu dobrý nápad. Vstupní hala v něm je otevřená do vyššího nadzemního podlaží a tím je také vzdušnější. V poslední úrovni však ústí hlavní schodiště přímo do výukového prostoru, což není z více aspektů vhodné. Obecně lze ocenit nový princip uspořádání tříd - samostatně fungujících buněk se šatnou, sociálním zařízením, kuchyňkou, flexibilním výukovým prostorem pro individuální i skupinovou výuku. Tento princip však, bohužel, není důsledně uplatněn v každém podlaží. Odborné učebny jsou hůře dostupné, nevytváří logické ucelené bloky a nepřispívají tak k příliš dobré orientaci v prostoru školy. V návrhu chybí prostory pro učitele a další školní pracovníky, např. kapacitně dostatečný společný prostor pro vyučující (sborovna) či kanceláře vedení školy. Jídelna je zčásti diskutabilně suplována kuchyňkami ve třídách. Škola by měla disponovat dostatečným sportovištěm s odpovídajícím zázemím pro sportovce i diváky. Sportovní úsek by měl mít samostatný vstup, aby mohl fungovat nezávisle i v mimoškolním čase, jak bylo zamýšleno. Velmi podstatná je ve škole absentující úplná bezbariérovost. Některé prostory (např. učebny ve 3.NP) nejsou bezbariérově přístupné vůbec. Uchopit takto velký celek je bezesporu velmi náročný úkol. V některých částech provoz funguje, jinde se však objevují nelogičnosti, které brání přehlednosti uspořádání školy a pohybu v ní. Návrh je tak v oblasti provozní spíše na bázi ideové, určený k dalšímu prověření provozů a vyladění vazeb mezi nimi. C 5. Technicko-konstrukční řešení Konstrukční řešení nosné části objektu základní školy využívá stávajícího skeletového průvlakového systému s betonovými stropními panely. Poměrně radikální řešení - vybourání veškerých příček a odstranění kompletního obvodového pláště, tak uvolňuje prostor k docílení záměru vybudovat zcela odlišnou otevřenou formu výuky. Obvodový plášť je vhodně navržen z prefabrikovaných modulových sendvičových panelů s pohledovými dřevěnými lamelami. Použití dřeva je však diskutabilní vzhledem k rozlehlosti školní budovy a také trvanlivosti a údržbě tohoto materiálu. B 6. Formální úroveň Zpracování je voleno graficky střídmé, jednočarové a v barevné trojkombinaci. Analytická část je poměrně rozsáhlá, jasně a čistě prezentovaná. V části výkresové narážíme na občasnou nesrozumitelnost, absentují zejména provozní schémata s vymezením funkčních ploch, které by si takto rozsáhlý školní komplex zasloužil. Edukační jednotka či společné prostory by si také zasloužily lepší prezentaci např. formou vizualizace nebo stínovaných pohledů, protože interiér ve školním prostředí sehrává svou důležitou roli. Celkově má rozsah prezentace velký záběr, menší rozsah by však umožnil soustředit se na detail. B 7. Celkové zhodnocení předložené práce vč. stanoviska, zda doporučujete práci k obhajobě Práci doporučuji k obhajobě, zpracovává zajímavé společenské téma s přesahem do oblasti architektury, které je současně velmi aktuální. Diplomová práce přináší jeden z přístupů a jednu z forem moderní výuky a otevírá tak potřebnou diskuzi. Práce by si zasloužila hlubší propracovanost a detailnější řešení zejména výukových prostor, které jsou pro vzdělávání zásadní. Rozsáhlý školní komplex je zpracován spíše ideově, není proveden do podrobnosti, jakou by si zasloužil, avšak může sloužit jako názor či odrazový můstek pro další zamyšlení se nad tématem.

eVSKP id 159439