HAVELKA, J. Studium možností separace chloridů z by-passových odprachů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2017.
Student Bc. Jaroslav Havelka vypracoval diplomovou práci na téma studium možností separace chloridů z by-passových odprachů. Ve své práci sledoval student tři různé odprachy od třech producentů. Nejprve byly odprachy analyzovány a následně laboratorně testovány možnosti separace chloridů na mokré cestě a suché cestě. Naměřená data a jsou kvalitně a přehledně zpracována a na patřičné úrovni diskutována v diplomové práci. Literární rešerše je na velice dobré úrovni a počet použitých a citovaných zdrojů odpovídá rozsahu diplomové práce. Celkově hodnotím práci známkou A a doporučuji ji k obhajobě.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Splnění požadavků zadání | A | ||
Studium literatury a její zpracování | A | ||
Využití poznatků z literatury | B | ||
Kvalita zpracování výsledků | A | ||
Interpretace výsledků, jejich diskuse | A | ||
Závěry práce a jejich formulace | A | ||
Využívání konzultací při řešení práce | A | ||
Celkový přístup k řešení úkolů | A |
Diplomová práce Bc. Jaroslava Havelky se studiem možností separace chloridu draselného z by-passových cementářský odprašků. Téma práce je velice aktuální a její výsledky jsou významné pro všechny současné výrobce cementu, a to nejen v České republice, ale minimálně v celé Evropě. Podíl alternativních paliv při výpalu portlandského slinku se neustále zvyšuje a s ním i množství vnášených těkavých složek, jako jsou chloridy a sírany alkalických kovů, které je nutné ze systému odvádět, aby nedocházelo k ucpávání a poruchám rotační pece. Množství by-passových odprašků tak neustále roste a stávají se problematicky uplatnitelným odpadním materiálem. Jejich zpracování separací KCl jako hlavní složky je jednou z možných cest, jak tento materiál využít. Teoretická část práce je zaměřena obecně na výrobu a vlastnosti portlanského cementu s důrazem na výpal slinku, vč. by-passové technologie a vlastních odprašků. Teoretická část je velice dobře a čtivě uspořádána a doplněna ilustrativními obrázky a schématy, na jejichž výběru si dal student velmi záležet. Rešerše je vystavěna na dostatečném množství odkazů na odbornou literaturu. Hlavním cílem práce je studium možností separace KCl z by-passových odprašků, a to dvěma způsoby: loužením s následnou krystalizací a vzduchovým tříděním. Práce je dále členěna na experimentální část a výsledky a jejich diskuzi. Výsledky práce jsou logicky rozčleněny do tří hlavních kapitol: charakterizace surovin, mokrý způsob separace rozpustných látek a suchý způsob – vzduchové třídění. Výsledky každé dílčí podkapitoly jsou přiměřeně popsány a diskutovány, vč. vzájemných vztahů výsledků jednotlivých analýz. Rozsah získaných výsledků splňuje požadavky na diplomovou práci a jejich kvalita je přiměřená jejich objemu a časové náročnosti. Je patrné, že student se věnoval práci dlouhodobě. Problematické bylo zejména nastavení a realizace vzduchového třídění odprašků, které jsou velmi lepivým sypkým materiálem. Silných elektrostatických interakcí by-passových odprašků by bylo možné v budoucnu využít k elektrostatické separaci nejjemnějších chloridových částic. V práci je několik faktických nedostatků či nesrovnalostí: - Tab. 5: Chybný vzorec anhydritu „Ca2SO4“. - str. 46 uprostřed: Chybně rozklad siřičitanů namísto síranů. - Vzhledem ke komplexnímu složení by-passových odprašků s obsahem několika látek, která vytvářejí společně eutektické taveniny a těkají, nelze hmotnostní schodek na TG křivkách rozmezí 700 – 1100 °C jednoznačně přiřadit pouze KCl. - obr. 23: Lineárně proložené závislosti evidentně nejsou lineární. Navíc označení výtěžku v čase 120 min za 100% nepovažuji za nejvhodnější. To by mělo být provedeno až po dosažení konstantního výtěžku, což by ovšem bylo problematické vzhledem k neustále postupující karbonataci. - Tab. 14: u CKBD 2 jsou chybně vyhodnocené difraktogramy – neobsahují difrakce (12,8 °2Theta) seskvihydrátu uhličitanu draselného; vzhledem k malému množství zřejmě došlo k záměně s larnitem, příp. hatruritem. I přes několik uvedených drobných nedostatků je diplomová práce Bc. Jaroslava Havelky celkově na dobré úrovni a prokazuje schopnost studenta samostatně shromažďovat experimentální výsledky a následně je odpovídajícím způsobem vyhodnocovat a vyvozovat z nich přiměřené závěry. Práce svým rozsahem a zejména objemem nashromážděných dat zcela splňuje požadavky kladené na diplomovou práci. Diplomovou práci Bc. Jaroslava Havelky hodnotím známkou A a doporučuji k obhajobě.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Splnění požadavků zadání | A | ||
Logické členění práce | A | ||
Kvalita zpracování výsledků | B | ||
Interpretace výsledků, jejich diskuse | B | ||
Využití literatury a její citace | A | ||
Úroveň jazykového zpracování | A | ||
Formální úroveň práce – celkový dojem | A | ||
Závěry práce a jejich formulace | A | ||
Splnění požadavků zadání | A |
eVSKP id 99771