CHOVANCOVÁ, E. Návrh zabezpečeného systému sběru a vyhodnocení dat z oportunistických senzorů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2024.
Studentka Emília Chovancová zpracovala svoji diplomovou práci v kratším rozsahu - 56 stran. Po formální stránce se text potýká s řadou nedostatků, vyskytuje se problematické formátování, komplikovaná stylistika textu, místy text postrádá integritu a dochází k častému neodbornému až hovorovému vyjadřování. Práce je charakteristická také nepoměrem mezi teoretickou a praktickou částí, kdy navržená aplikace (jeden z hlavních výstupů práce) je poměrně obecně popsána pouze na několika stranách textu. Předložená aplikace je v současném řešení prakticky nenasaditelná, neboť převzatá funkce pro výpočet pocitové teploty předpokládá na svém vstupu např. jednotky Fahrenheit místo v ČR běžně využívaných stupňů Celsia. Obsahově stručná je i analýza kybernetické bezpečnosti (pozn. tato analýza není z bezpečnostních důvodů zveřejněna), kde postrádám např. širší diskuzi nad možnými vektory útoku na tento systém a také principy jak těmto hrozbám předejít, včetně cenové analýzy implementace těchto řešení. Celková prezentační úroveň práce je spíše na průměrné úrovni. V průběhu řešení práce byla míra aktivity studentky značně variabilní. Předložené výstupy této diplomové práce byly prakticky realizovány pouze v průběhu letního semestru, neboť v průběhu zimního semestru (studentka měla semestrální práci uznaznou z předchozího akademického roku) nebylo do práce investováno téměř žádné úsilí. S ohledem na celkovou úroveň práce, nemožnost přímého nasazení aplikace do provozu z důvodu zásadních nedostatků při návrhu a také s přihlédnutím k velmi obecné analýze kybernetické bezpečnosti celého systému hodnotím práci stupněm E - 58 bodů.
Předkládaná závěrečná práce je dobře strukturovaná, ale vyskytuje se v ní celá řada nedostatků. V první řadě autorka pracuje nekonzistentně se zkratkami, které jsou mnohdy v textu rovnou použity bez jejich definice a jsou definovány až na dalších stránkách. Práce je psaná v angličtině, ale autorka někdy používá české verze zkratek (např. FEKT). Autorka nekonzistentně kombinuje psaní v první osobě jednotného a množného čísla s trpným rodem. V práci se objevují jednopísmenná slova na konci řádků a reference na obrázky nejsou anglicky správně. Umístění některých obrázků někdy nevhodně rozděluje text práce (např. 1.1, 3.2, 4.1, 4.2). Obrázek 4.4 přesahuje sazební rámec a zakrývá číslo stránky. Reference na literaturu by měly být v textu umístěny před tečkou a seznam literatury je špatně formátovaný. V práci se dále objevují nevhodné formulace jako „I went with the good old HTML“ nebo „For a person with not that many programming skills is Python the reasonable way to go“. Zejména druhá formulace by mohla naznačovat, že autorka nemá moc programátorských zkušeností a rozhodla se pro „lehčí“ programovací jazyk. Přitom je ale Python zcela legitimní volba. Autorka měla mimo diplomovou práci vypracovat také technickou dokumentaci v češtině. Ta je na poměrně dobré úrovni, ale diplomová práce také působí až po stranu 39 čistě jako technická dokumentace. Pouze necelé dvě stránky jsou věnovány návrhům pro vylepšení zabezpečení sběru meteorologických dat a měřicích zařízení. Autorka měla naprogramovat aplikaci, která bude zobrazovat údaje o počasí. Vizuální zpracování je poměrně nepřehledné a dovedl bych si představit, že např. ikony zobrazující aktuální počasí by byly daleko větší. Popisky grafů by dle mého názoru byly nečitelné vzhledem k faktu, že aplikace měla běžet na obrazovkách umístěných na chodbách Ústavu telekomunikací. Struktura kódu aplikace by mohla být přehlednější a musím zmínit jeden zásadní problém. Studentka převzala funkci pro výpočet pocitové teploty bez povšimnutí, že byla funkce naprogramována pro výpočty se stupni Fahrenheita a rychlostí větru v mílích za hodinu. Nikde není proveden přepočet na správné jednotky. Taková chyba se nesmí objevit v žádné závěrečné práci. Studentka na konzultaci se mnou zmínila, že si této skutečnosti nevšimla, ale původní autor funkce přesně zmiňuje použité vstupní jednotky v komentáři kódu. Samotné aplikaci je věnováno v práci pouze 8 stran, což je ve velkém nepoměru se zbytkem textu. Vzhledem k velkému počtu nedostatků práci hodnotím 53 body (E).
eVSKP id 160638