VÁVRA, D. Strojové vidění pro robotizované výrobní systémy [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2024.
Student vypracoval závěrečnou práci samostatně. Během práce pravidelně konzultoval s vedoucím dosažené výsledky. Práce splnila stanovené cíle, kterou jsou popsány v jednotlivých logicky na sebe navazujících kapitolách. Kladně hodnotím možnost využití výsledku ve výuce i v případné komerční činnosti. Grafická, stylistická úprava a pravopis jsou na dobré úrovni. Práci doporučuji k obhajobě s hodnocením A.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | B | ||
Vlastní přínos a originalita | B | ||
Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry | A | ||
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | A | ||
Logické uspořádání práce a formální náležitosti | A | ||
Grafická, stylistická úprava a pravopis | B | ||
Práce s literaturou včetně citací | A | ||
Samostatnost studenta při zpracování tématu | A |
Diplomová práce na téma Strojové vidění pro robotizované výrobní systémy obsahuje v úvodní části rešerši způsobů realizace strojového vidění, používaných kamerových systémů a jejich kalibrací včetně příslušenství, jako jsou objektivy a způsoby osvětlení scén. Dále se zde nachází stručný popis knihovny Twincat Vision, která je následně použita dále v práci. Přebrané věci jsou dostatečně ocitované. Trošku větší pozornosti by bylo třeba u formulací přeložených textů, kde je někdy text obtížně srozumitelný např. „Čím vyšší je tato doba, tím více informací lze získat při nekvalitním osvětlení, ale tím pádem současně i více šumu.“. Dále by bylo dobré, kdyby diplomat sjednotil terminologii. Např. v kapitole 3.7.2 píše o binarizaci obrazu (1 pixel nabývá hodnot 1 nebo 0) a v kapitole 3.7.3 píše, že na vzniklém binárním obrazu lze použít gradientní případně Laplaceovu metodu detekce kontury, které jsou prováděny na obrázcích ve stupních šedi (1 pixel nabývá hodnot 0-255). Diplomová práce pokračuje systémovým rozborem, kde je definován typ objektu, který má být snímán a orientován. V praktické části diplomové práce je využita již dříve uvedená knihovna TwinCat Vision s popisem její implementace a testování na souborech s obrázky. Zde bych měl připomínku k vývojovému diagramu na obr. 55, kde by měl být pravděpodobně blok „Provedení exportu souřadnic …“ někde za blokem „ Hledání těžiště …“ a ne v paralelní větvi. Na takto otestovaný algoritmu navazuje část, které pracuje již se sestaveným testovacím pracovištěm se skutečnou kamerou, osvětlením a modelem výrobku. Jsou dále popsány jednotlivé použité komponenty. Vzhledem k přehlednosti, bych doporučil omezit množství tabulek s technickými hodnotami komponent. Např. tab. 9 s parametry napájecího zdroje nemá velkou vypovídající hodnotu a je v textu prakticky zbytečná. Praktickou část tvoří také návrh efektoru, který má identifikovaný objekt uchopit. Zde bych určitě zvolil jiný způsob úchopu než podebírání objektu. Tento způsob uchycení objektu může způsobovat při transportu posunutí objektu a tím ke znehodnocení celé akce orientace. Celou praktickou část uzavírá popis testů, které byly prováděny na 12 vzorcích scény, každá s jiným natočením detekovaného objektu, které dokládají funkčnost vytvořené aplikace. Práci doplňuje kapitola Zhodnocení a diskuze a Závěr. Diplomová práce splnila zadané cíle. Diplomovou práci doporučuji k obhajobě.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | B | ||
Vlastní přínos a originalita | B | ||
Schopnost interpretovat dosaž. výsledky a vyvozovat z nich závěry | C | ||
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | B | ||
Logické uspořádání práce a formální náležitosti | B | ||
Grafická, stylistická úprava a pravopis | B | ||
Práce s literaturou včetně citací | A |
eVSKP id 156990