KRÁLÍČEK, V. Návrh výroby vpusti [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2024.

Posudek vedoucího

Peterková, Eva

Diplomová práce Václava Králíčka je zaměřena na inovaci stávající výroby těla podlahové vpusti vyráběné firmou ACO Industries k.s. Diplomant v rámci řešení práce navrhl nástroj a nový postup výroby, který s sebou přinesl urychlení a zjednodušení výroby. Změna se týkala především geometrie dna vpusti, kterou diplomant řešil velice precizně v souladu s přísnými požadavky příslušných norem a předpisů. V rámci praktické části práce provedl mechanické zkoušky pro získání reálných vstupních dat pro následnou simulaci tvářecího procesu. Ve spolupráci s firmou provedl ověřovací experimenty výroby olemování odtokového otvoru, navrhl a nechal vyrobit model simulující prototyp těla vpusti, pomocí kterého pak proběhlo testování průtoku a tím ověření vhodnosti nově navržené geometrie dna. Student po celou dobu pracoval velmi aktivně, svědomitě, samostatně. Diplomant v rámci řešení daného zadání prokázal technický pohled na věc a tvůrčí iniciativu při vymýšlení nástroje a experimentů. Během mnoha konzultací bylo patrné, že Václav Králíček domýšlí vše do konce a snaží se porozumět podstatě věci. Práci, zejména její praktickou část, hodnotím velmi kladně.

Posudek oponenta

Jopek, Miroslav

Diplomová práce Bc. Václava Králíčka obsahuje návrh výroby vpusti. Práce je rozdělená do čtyř tematických částí. V první části autor popisuje možné technologie výroby zadané součásti, z nichž byla autorem zvolena výroba dílce konvenční metodou hlubokého tažení. V kapitole 2 je nejprve popsán stav napjatosti u technologie hlubokého tažení. V podkapitole2.2 je detailně popsán výpočet deformačního odporu a tažné síly. V podkapitole 2.3. se autor zabývá technologickými parametry tažení jako je stanovení výchozího rozměru polotovaru (rondele), volbou zaoblení tažné hrany, použití přidržovače. Dle názoru oponenta by bylo vhodnější logicky uspořádat pořadí jednotlivých podkapitol. Samotná podkapitola popisující nástroje pro hluboké tažení je velmi obecná a bylo by vhodné tuto kapitolu doplnit o bližší informace a ne pouze konstatovat„…vyrobený z jednoho kusu se používá pro výtažky menších rozměrů“ viz. str. 24. Jaké jsou výtažky menších rozměrů není zřejmé. V této podkapitole zcela chybí rešerše typů používaných materiálů funkčních nástrojů zvláště pak určené pro tažení korozivzdorných materiálů, jejich tepelné zpracování, výhody a nevýhody apod. Stejný handicap se propisuje i do podkapitol 2.5. a 2.6. zabývající se technologií lemování. Dle názoru oponenta by měla být obecná rešerše úzce fokusována na technologii hlubokého tažení korozivzdorných materiálů, jejich specifika a odlišnosti od běžně tažených uhlíkových ocelí. Bohužel rešeršní činnost v této oblasti zcela schází. Třetí kapitola je zaměřená na vlastní návrh technologie výroby vpusti, v které autor nejprve stanovuje geometrii zejména tvarového dna vpusti s ohledem na zásady hygienického designu se spádem 5° viz. obr. 35. V podkapitole 3.1. technologické parametry autor počítá výchozí rozměr polotovaru (rondelu). V textu se odkazuje na obr. 36, v kterém měl být výtažek rozdělen na dílčí plochy. Bohužel z obrázku toto není zřejmé. U vlastního výpočtu je zcela opomíjen výsledný tvar vpusti včetně požadovaného spádu 5°. Celkové uspořádání kapitoly 3 a jejich podkapitol kopíruje rešeršní část práce, v které se projevuje jejich, ne zcela logické uspořádání. Konkrétně podkapitola 3.4 popisuje materiálové zkoušky včetně vyhodnocení anizotropie, meze kluzu, meze pevnosti. Získaná data jsou již ale využita v dřívějších podkapitolách 3.3 respektive 3.2. Je s podivem, že u technologie lemování byla do vztahu síly potřebné pro lemování dosazena hodnota meze pevnosti Rm 652 MPa, zatímco u technologie hlubokého tažení již jen 651,8 MPa – viz str. 33 respektive str 35. Rovněž některá vyjádření autora jsou nejednoznačná jako např. „při nižších výškách lemu je jeho kvalita značná, viz obr. 40.“ na str 35. V podkapitole 3.5 autor popisuje numerickou simulaci procesu lemování na ní potom navazující operací hlubokého tažení v simulačním programu PAM STAMP. Z textu není zřejmé jaký typ materiálového modelu byl v simulačním programu použit, jestli při simulaci byla zohledněna anizotropie materiálu vyhodnocených z podkapitoly 3.4, nehledě na absenci materiálových křivek pro různé rychlosti deformace, rozdělení, typu a velikost sítě polotovaru a tažných respektive lemovacích nástrojů. Z tohoto důvodu je obtížné posoudit zda deklarované hodnoty lemovací respektive tažné síly, , zeslabení stěny výtažku je možné relevantně hodnotit. I když v cílech DP byl požadavek na návrh postupu výroby, byly autorem na rámec vytýčených cílů DP provedeny zkoušky průtoku vpusti. Kapitole je věnována značná pozornost, někdy bohužel více než na vlastní návrh technologie lemování, hlubokého tažení. Pro názornost by bylo vhodné uvést do obr. 58 výkres stávajícího a nového designu výtažku. Návrh stroje, nástroje a ekonomického zhodnocení je vypracováno s velkou erudovaností a detailním popisem jednak funkce stroje, nástroje, ale i ekonomických propočtů. Je velkou škodou, že až v závěru DP a jejím ekonomickém zhodnocení je možné vyčíst kompletní technologický postup výroby vpusti, včetně zarovnání okrajů lemu a hrdla vpusti soustružením. Vlastní výkresová dokumentace je vypracována pro použití hydraulického lisu PO 250 firmy Dieffenbacher s magnetickým upínáním nástrojů. Ve výkresu sestavy postrádám výšku zdvihu horního vyhazovače a spodního přidržovače. Návrh materiálů jednotlivých funkčních nástrojů – tažníku, tažnice by bylo vhodné volit z hlediska požadavku na povrchovou kvalitu výsledné vpusti z jiného materiálu než z oceli 19 573.

eVSKP id 157736