JAROŠ, A. Studium oxidace oxidu uhelnatého na platině pomocí UHV-SEM [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2021.

Posudek vedoucího

Bábor, Petr

Antonín Jaroš se v bakalářské práci zabýval katalytickou oxidací oxidu uhelnatého na povrchu platiny. Již ve druhém ročníku studia začal pracovat s ultravakuovým elektronovým mikroskopem. Zpočátku se věnoval růstu grafenu na kapalných kovech, k tomuto účelu vytvořil speciální ohřev vzorků, umožňující tavení kovů při teplotách blížících se 2 tis. °C a pozorování pomocí sekundárních elektronů do teplot kolem 1400 °C. Následně se jeho práce začala věnovat zmíněné katalytické reakci. Díky jeho vytrvalé a intenzivní experimentální práci se reakci podařilo pozorovat nejen na povrchu platiny, ale i pod grafenem na platině. Změřil desítky časově náročných videí zachycujících kontrolovaný růst vícevrstvého grafenu a průběh katalytické reakce za různý experimentálních podmínek. Ty následně vyhodnotil ve svých programech a popsal v jeho obsáhlé bakalářské práci, kterou nemohu hodnotit jinak než stupněm A.

Posudek oponenta

Kolíbal, Miroslav

Bakalářská práce Antonína Jaroše se zabývá experimentálně náročným tématem in-situ elektronové mikroskopie. Je značně obsáhlá (63 stran!) a doprovázená množstvím obrázků, často původních. Teoretická část uvádí čtenáře do zkoumaného problému a obsahuje výhradně informace potřebné k pochopení experimentální části práce. Po formální stránce bych studentovi vytknul zejména používání nezvyklých slovních spojení, z nichž mnohá jsou až nesmyslná („Výsledné grafy kyslíku...“), někdy pokus o vysvětlení pojmu nedává moc smysl („Oscilační heterogenní katalýza je druh reakce, kdy se katalyzátor a reaktanty nacházejí v jiné fázi.“). Často jsou podivné výrazy zjevně pokusem o překlad z angličtiny – tato snaha je chvályhodná, ale jde pro studenta bakalářského stupně o poměrně náročný úkol, což je zjevné u pojmů, kde na tuto snahu rezignoval (equilibrum je česky rovnováha, atd.). Experimentální část je extrémně zajímavá, student zjevně provedl obrovské množství exeprimentů a pokouší se je vysvětlit. Zároveň přiznává, že jde o velmi komplexní problém, práce tedy zůstává otevřená. K práci mám některé faktické výtky. Asi se nemohu úplně ztotožnit s výkladem směrovosti sekundárních elektronů. Myslím, že tento efekt se projevuje spíše u zpětně odražených elektronů, a fakt, že je vidět v obraze tvořeném pomocí Everhartova-Thornleyova detektoru, je způsoben tím, že se detekuje smíšený SE a BSE signál. V experimentální části mi vadí, že nejsou vysvětleny některé postupy zpracování dat, a čtenář pak neví, na co se dívá – to se týká mnoha zásadních grafů, které ukazují „konstrast (tmavý – světlý)“, aniž by bylo vysvětleno, co to znamená. Oceňuji, že student kreativně zpracovával získaná data, absence detailního vysvětlení všech postupů však význam práce snižuje. Na závěr musím konstatovat, že jde o rozsahem experimentálních prací vyjímečnou práci. Popsané výtky však nejsou úplně triviální, proto s těžkým srdcem volím o stupeň snížené hodnoceni a doporučuji práci k obhajobě.

eVSKP id 133060