DRAHOKOUPIL, P. Netradiční metody korekce vlivu odporu přívodních vodičů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2011.

Posudek vedoucího

Beneš, Petr

Cílem bakalářské práce bylo praktické ověření metod pro potlačení vlivu odporu přívodních vodičů. Student musel zvládnout nastudovat potřebné znalosti, částečně i z cizojazyčné literatury a provést praktická měření. Student na projektu pracoval na základě pokynů, řešené problémy pravidelně konzultoval. Pracoval iniciativně, ale poměrně neefektivně, důvodem byla zřejmě malá zběhlost v práci s měřicími přístroji. Práce je odevzdána s ročním zpožděním. Bohužel musím konstatovat, že student takto získaný čas k vylepšení loňské verze práce nevyužil. I přes uvedené výhrady se domnívám, že student prokázal schopnosti na úrovni bakalářského stupně studia a práci doporučuji k obhajobě.

Posudek oponenta

Havránek, Zdeněk

Zadání bakalářské práce je středně složité a odpovídá požadavkům a rozsahu pro tento typ práce. Cílem práce je literární rešerše metod pro korekci odporu přívodních vodičů snímačů a praktické ověření zvolených perspektivních/netradičních metod pro tuto korekci. Je možné konstatovat, že zadání bylo v zásadě splněno, určitým nedostatkem však je absence detailnější literární rešerše, např. provedení patentového průzkumu, a důkladnější rozbor prezentovaných řešení korekce. Teoretická část práce má kompilační charakter, za vlastní práci studenta lze považovat návrh a provedení simulací, praktických měření a jejich vyhodnocení. Práce je členěna do 6 kapitol, v celkovém rozsahu textové části 37 stran. Kapitoly na sebe logicky navazují, ale obsah zejména úvodních přehledových kapitol je problematický. Student se měl věnovat zejména metodám pro korekci vlivu odporu přívodních vodičů, přitom v kapitole 3 uvádí také metody pro linearizaci výstupu ze snímače, což nebylo požadováno v zadání a nepatří tedy do tohoto přehledu. Kapitoly 4 a 5 pojednávající o dvou netradičních metodách korekce vlivu odporu přívodních vodičů – smyčce s uzemněnou zátěží a Andersonově smyčce – jsou psány zbytečně komplikovaně a z uvedeného popisu je těžko pochopitelné, jak daná zapojení fungují. Přitom by se dané metody daly popsat daleko elegantněji a srozumitelněji. Studentovi se simulacemi a praktickým měřením podařilo ověřit jen metodu se smyčkou s uzemněnou zátěží. Vyhodnocení simulací je však jen z pohledu vlivu jednotlivých komponent na celkovou přesnost korekce. Student sice naznačuje, že některé vlivy se budou kompenzovat, ale vliv zejména teploty na všechny komponenty obvodového řešení současně diskutován není. Metodu s Andersonovou smyčkou neověřoval ani simulačně ani prakticky, provedl jen teoretický popis. Praktická měření s využitím smyčky s uzemněnou zátěží provedl v první fázi s generátorem Agilent, jako kvalitním zdrojem budicího obdélníkového kmitočtu, následně s vlastním zkonstruovaným zapojením s obvodem 555. Jako vhodný odporový snímač pro demonstrování vlastností této metody zvolil platinový teploměr. Vyhodnocení praktických měření je však jen v základních grafických závislostech. Kvantifikování chyb způsobených jednotlivými rušivými vlivy působícími na velikost odporu přívodních vodičů diskutováno není. Písemný dokument je zpracován na průměrné jazykové a grafické úrovni. V práci se objevují překlepy, např. „Andersonova/Andersenova“. Označení konkrétního měření a jeho odkazování na základě uvedení data měření je vzhledem k nepodstatnosti této informace matoucí a nepřehledné, lépe by bylo dané měření popsat přesněji – např. měření s odporovou dekádou, měření s vlastním zdrojem budicího signálu, apod. I přes uvedené výtky práci doporučuji k obhajobě a navrhuji hodnocení uspokojivě/D.

eVSKP id 39469