DVOŘÁK, V. 3D tištěná směrová anténa [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2019.
Cílem práce byl návrh směrové antény pro Ka pásmo a její realizecepomocí technologií 3D tisku. Student po diskuzi se mnou vybral a v programu CST Microwave Studio modeloval trychtýřovou anténu na základě vlnovodu integrovaného do substrátu. Pro zlepšení jejich impedančních a vyzařovacích diagramů anténu vybavil různými typy dielektrických zátěží a optimalizoval její vlastnosti. U výsledné struktury s trojúhelníkovou zátěží provedl transformaci pevných stěn na prokovy a anténu vybavil přechodem na koaxiální vedení. Nakonec anténu realizoval a změřil. Zadání práce považuji za splněné. Vlastní text práce obsahuje několik chyb a nedostatků. Navíc některé formulace jsou trochu krkolomné. Diskuze k jednotlivým krokům řešení práce by si určitě zasloužila větší pozornost, ale i tak její úroveň lze označit za uspokojivou. Dosažené výsledky práce lze považovat za uspokojivé.
Student se v úvodních dvou kapitolách věnuje popisu základních parametrů antén a jejich směrových zástupců. Zmiňuje zde rovněž technologii vlnovodu integrovaného do substrátu, kterou v dalších částech práce využije pro návrh nízko-profilové směrové antény. Jsou zde popsány některé technologie troj-rozměrného tisku a zmíněny možné procesy výroby antény pomocí této technologie. Ve třetí kapitole student popisuje návrh trychtýřové antény využívající SIW. V první podkapitole se zabývá modelem samotného trychtýře bez dielektrické čočky, v navazujících podkapitolách analyzuje a porovnává tři provedení dielektrických čoček. U všech provedených simulací je nevyhovující (> -10 dB) impedanční přizpůsobení antény v dolní části pásma pod 30 GHz. Bohužel student tomuto nedostatku nevěnuje pozornost a stručné vysvětlení možné příčiny je uvedeno až v závěru. V následující podkapitole student analyzuje přechod pro napájení struktury SIW koaxiálním kabelem. V posledních podkapitolách je pak ekvivalentní struktura s pevnými vodivými stěnami přepočtena na strukturu SIW s prokovy a analyzována. Ve čtvrté kapitole student popisuje realizaci vzorku antény. Zde změřené impedanční přizpůsobení je v porovnání s vypočteným vyhovující v celém požadovaném pásmu. Značně rozdílný průběh vypočtené a měřené křivky impedančního přizpůsobení ve spodní části pásma student zdůvodňuje simulací pouze s bezeztrátovým dielektrikem, protože výrobce neuvádí hodnotu ztrátového činitele materiálu. Osobně se domnívám, že ne jenom výpočet s bezeztrátovým dielektrikem, ale i nastavení samotné simulace může mít vliv na výsledky impedančního přizpůsobení.
eVSKP id 121804