DEMEL, J. Využití vlnkové transformace pro fúzi obrazových dat [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2012.
Bakalářská práce studenta Jana Demla se věnuje možnostem využití vlnkové transformace pro fúzi obrazových dat. V teoretické části práce autor velmi přehledně popisuje teorii jednorozměrné i dvourozměrné vlnkové transformace a princip fúze dvojice obrazů založené na této transformaci. Při tvorbě této části autor čerpal z relevantních a převážně cizojazyčných zdrojů. Student naprogramoval několik modifikací fúze obrazů pomocí vlnkové transformace, které sloučil do jednoho programu a zastřešil velmi přehledným uživatelským rozhraním. Algoritmy testoval na rozumně rozsáhlé databázi dvojic různě zaostřených obrazů a vyvodil odpovídající výsledky. Nad rámec zadání autor provedl statistické zhodnocení vlivu vstupních parametrů (stupně rozkladu, typu vlnky atd.) na kvalitu výsledného fúzovaného obrazu. K formální stránce práce nemám výhrady a práci hodnotím jako velmi zdařilou: A – 98b.
Bakalářská práce J.Demela se zabývá fúzí dvojice různě neostrých obrazů s cílem vybrat lokálně z každého z dílčích obrazů ostřejší verzi. Podle zadání student volil fúzi na základě vlnkové dekompozice obrazů. K tomu musel prostudovat poměrně rozsáhlou literaturu a s výsledkem studia seznamuje v prvých třech kapitolách, věnovaných 1D a 2D vlnkové trasnformaci a metodám fúze ve spektrální oblasti. Tento souhrn je zpracován přehledně, je dobře strukturován a přesvědčuje o tom, že student si problematiku promyslel. V Kapitole 4 popisuje řešení programu, který umožňuje experimentální fúzi dvojic obrazů s využitím různých vlnek, různých metod hodnocení tzv. aktivity ve spektrální oblasti a a také výběru finálních prvků do spektra výsledného obrazu. Program je rozumně koncipován a poskytuje prostřednictvím intuitivně srozumitelného uživatelského prostředí přiměřený komfort. V páté kapitole jsou pak seriózně hodnoceny výsledky fúze na testovací množině obrazů, kterou student vytvořil včetně jednoduchých statistik. Závažnější věcné nedostatky jsem v práci nenašel, jedinou drobnou chybou je matoucí "paralelizace" úkonů při výběru parametrů zpracování v obr. 4.2; to mělo být vyjádřeno jediným blokem. Po formální stránce lze práci vytknout některé nepřesné formulace (např. inverzní transformace (1.6) není definicí, spojitá transformace nemůže být "velmi jemně vzorkována", podvzorkování není dekompozice, "vložení nuly mezi každý druhý prvek" není srozumitelné, obrazy ILH ...reprezentují obraz postupně v horizontálním... směru" není přesné, také záměna pojmů oblast obrazu a spektrální oblast může být matoucí, apod. ). Také používání lidových nebo kolokviálních výrazů v odborném textu nepůsobí dobře ( "klidně skrz celý průběh", "skrz celé spektrum", "tím pádem" , " focení", apod. ). Některé názvy kapitol by mohly být informativnější, také popis některých obrázků by měl být podrobnější (např. 1.5). To jsou však jen drobnosti, které jsou zřejmě dány nezkušeností autora a nesnižují zřetelně kvalitu práce. Konstatuji, že zadání práce bylo v plném rozsahu kvalitně splněno. Práce podle mého názoru splnila zadání způsobem, který pro bakalářskou práci považuji za nadprůměrný. Práci hodnotím jako výbornou (95 bodů).
eVSKP id 51755