PINKAS, M. Průmyslové tepelné čerpadlo [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2023.

Posudek vedoucího

Pospíšil, Jiří

Student zpracoval zadané téma v rozsahu odpovídajícím zadání. Povedeným způsobem je zpracována rešeršní část práce, i když ne všechny kapitoly jsou uvedeny ve vyčerpávajícím rozsahu. Ve vlastním technickém řešení jsou hodnoceny varianty nasazení průmyslového tepleného čerpadla využívajícího citelného tepla vody. Porovnávána je varianta s kompresorovým tepelným čerpadlem a absorpčním tepelným čerpadlem. Závěrečné kapitoly práce byly s ohledem na dodržení časového termínu řešeny intenzivně v omezeném časovém intervalu, což vedlo k omezenějšímu popisu problému. Student prokázal, že je schopen uplatnit znalosti získané v průběhu studia při řešení konkrétního úkolu. Práci doporučuji k obhajobě.

Posudek oponenta

Špiláček, Michal

Představená práce se skládá ze dvou částí. První část je rešeršní a naplňuje první dva cíle zadání. Kromě horší práce se zdroji a absence jednotek u obr. 1.3 její obsah představuje dostatečný teoretický základ a náhled do zkoumané problematiky tepelných čerpadel. Čím méně se toho ale dá vytknout rešeršní části, o to horší je výpočtová část, která má za úkol naplnit zbývající dva cíle práce. Pokud je cílem diplomové práce prokázal schopnost autora vyřešit zadaný komplexní technický problém, tak tento cíl naplněn nebyl. Autor se při návrhu systému, ve kterém by tepelné čerpadlo využívalo teplo vody odcházející z ČOV rozhodl využít kombinaci bioplynové stanice, kogenerační stanice na bioplyn a tepelného čerpadla. Ale při výpočtu tohoto systému se omezil na základní bilanční výpočet. Není zde nijak vysvětlena volba teplot vody, volba jednotlivých technologií, jejich zapojení. Nejsou zde řešeny tepelné ztráty systému, které při uvažovaném prodeji tepla do teplárenské sítě nejspíš vznikat budou a není možné je ignorovat. Není zde řešena velikost bioplynové stanice a jestli je technicky možné stanici, která by byla schopna uvažovanou kogenerační jednotku, vytvořit. Není zde řešena velikost ČOV, která by dokázala dodávat dostatek vody pro tepelné čerpadlo a vstupního materiálu pro bioplynovou stanici. Tím pádem není ani známa vlastní spotřeba ČOV a bioplynové stanice a jestli uvažovaná kogenerační jednotka vyprodukuje dost energie na jejich provoz. O navrženém systému je tak známo bez diskuze jenom pár bilančních rovnic, ale proveditelnost a praktičnost návrhu je neznámá. Jediným indikátorem v tomto ohledu jsou realizované jednotky uvedené v oddíle 3, které mají vyšší výkony. Po rychlém bilančním zhodnocení následuje ještě rychlejší ekonomické posouzení navrženého systému, kde se autor rozhodl ignorovat jednu ze dvou životních jistot: daně. Pro základní ekonomické zhodnocení není potřeba předvést kvalitní daňovou optimalizaci, ale měly by se respektovat základní reality finančního systému. A zde se při uvažovaném objemu dodávek tepla a elektřiny do veřejných sítí musí uvažovat s existencí právnické osoby, která platí daň z příjmů 19 % a je plátcem DPH, tudíž by se mělo počítat s cenami bez DPH. Nic z toho zde není. Do výčtu věcí, které zde nejsou, dále patří: náklady na provoz, údržbu, ztráty distribucí, vysvětlení ceny výměníku tepla a vysvětlení předpokladu z rovnice 25, že bude kogenerační jednotka a tepelné čerpadlo dodávat elektřinu a teplo v nominálním množství 8760 hodin v roce, když i nejspolehlivější zdroj v podobě jaderných elektráren má roční využitelnost 90 %. Není tak možné říct, jak moc vypočtené hodnoty návratnosti odpovídají realitě. Práci hodnotím za E a autor by měl dostat možnost si ji obhájit.

eVSKP id 149685