LEPÍKOVÁ, J. Nové metody síťování huminových látek [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2014.
Bakalářská práce Jany Lepíkové patří do poměrně nově vznikající oblasti ve výzkumu huminový látek na Fakultě chemické VUT v Brně. Cílem studentky bylo nejprve provést důkladnou rešerši, na jejímž základě byla vybrána vhodná síťovací činidla pro huminové látky. Získané gelové formy huminových látek byly dále v experimentální části práce charakterizovány (hustota, obsah sušiny, výtěžky, vnitřní pH, reologie). Studovaná problematika síťování huminových látek představuje poměrně širokou oblast. Jana Lepíková se tohoto úkolu zhostila dobře. Zejména k její laboratorní práci nemám žádné výhrady. Studentka prakticky po celou dobu pracovala samostatně. Vzhledem k povaze úkolu bych ovšem přece jenom očekával rozsáhlejší rešerši v kapitolách teoretické části sumarizující dostupné síťovací činidla nalezené v literatuře. Drobné nedostatky shledávám rovněž i v diskuzi naměřených experimentálních dat, která mohla být důkladnější. V práci byla získána poměrně kvalitní experimentální data, která budou sloužit jako základ pro navazující práce zabývající se hlubší charakterizací, studiem reaktivity a rovněž aplikací připravených materiálů. Předložená bakalářská práce dle názoru vedoucího splnila počáteční vytyčené cíle. Práci Jany Lepíkové tedy doporučuji k obhajobě a navrhuji ji ohodnotit stupněm „výborně“ (A).
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Studium literatury a její zpracování | B | ||
| Využití poznatků z literatury | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | B | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | B | ||
| Závěry práce a jejich formulace | B | ||
| Využívání konzultací při řešení práce | A | ||
| Celkový přístup k řešení úkolů | A |
Bakalářská práce Jany Lepíkové je zaměřena na experimentální ověření možností fyzikálního a chemického síťování huminových látek za vzniku gelových fází. V rámci experimentální práce se studentka zaměřila na otestování účinnosti dvou typů síťovacích činidel (dvojmocné ionty resp. kyselina citronová) na dvou různých huminových preparátech (huminové kyseliny izolované z lignitu resp. komerční humát draselný). Téma práce je zajímavé a cíle jsou jasně definovány. V Teoretické části autorka seznamuje čtenáře se studovanou problematikou. Této části bych si dovolil vytknout mírnou rozsahovou nevyváženost. Zatímco úvodu do gelových systémů je věnováno 7 stran práce, obsahově daleko zajímavější kapitola zaměřená na možnosti síťování huminových kyselin a chemicky spřízněných přírodních látek (kap. 3.4) má rozsah jedné strany. I pro snazší orientaci v textu by možná bylo dobré separovat tuto kapitolu mimo Teoretický úvod. Čtivost této části práce také místy snižuje poněkud kostrbaté vyjadřování s chybným skloňováním přídavných jmen. Rušivě také působí časté přecházení mezi souvislým a odrážkovým textem a nejednotné odsazení odstavců. Hlavní přínos práce bezesporu představuje její velmi zajímavá experimentální náplň. Konkrétní realizované experimenty jsou jasně a srozumitelně vysvětleny, z metodického hlediska není, co bych mohl vytknout. Experimentální výsledky jsou přehledně prezentovány, logicky interpretovány a závěry z nich vyvozené jsou jasně formulovány. K práci mám několik věcných připomínek: - Na obr. 5 se vyskytuje častá chyba, neustále přebíraná z reference [1]. Autorem uvedeného modelu struktury HK není Stein (nikdo tohoto jména se strukturou HK podle dohledatelných zdrojů ani nezabýval), ale Steelink, z jehož původní práce byl převzal do své práce Sein. - V rovnici (10) na str. 29 je zaměněný čitatel za jmenovatel. - Autorka při diskuzi výsledků reologických studií chybně používá výraz „amplituda napětí“ namísto „amplituda výchylky (nebo deformace)“. Protože, jak autorka správně uvádí v textu, je reologie vědecký obor, nevhodně vyznívá také název kapitoly 4.7.5 : „Měření reologie“. - Úbytky hmotnosti uvedené na grafech 17 – 20 by bylo vhodnější uvádět v % původního vzorku, protože navážka jednotlivých gelů je různá. - U Tab. 12 jsou chybně uvedeny jednotky hustoty. - Seznam citované literatury nese drobné typografické nedostatky (u některých referencí chybí odlišení názvu periodik kurzívou). - Použité obrázky nemají odpovídající kvalitu (např. obr. 1 - 5). - Pozor na zaměňování výrazů „lignin“ a „lignit“ (viz. kap. 3.1.6) a dalších („disponována“ vs. „disipována“, „huminových sólů“, „fenilickou skupinou“, „chelatátory“ apod.) Uvedené drobné nedostatky ovšem nijak zásadně nesnižují jinak velmi dobrý dojem z předložené práce. Bakalářská práce Jany Lepíkové beze zbytku naplnila cíle stanovené v zadání, představuje, co se experimentální náplně týče, bohatý a ucelený souhrn poznatků o možnostech síťování huminových látek. Práci proto doporučuji k obhajobě a hodnotím stupněm „Velmi dobře (B)“.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Logické členění práce | B | ||
| Kvalita zpracování výsledků | B | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | A | ||
| Využití literatury a její citace | B | ||
| Úroveň jazykového zpracování | C | ||
| Formální úroveň práce – celkový dojem | B | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A |
eVSKP id 67621