MACALÍK, M. Tenkovrstvé elektrody pro elektrochromní prvky [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2009.
Doktorant pracoval aktivně a iniciativně. Ve své práci se zabýval přípravou tenkovrstvých elektrod pro elektrochromní prvky, jak transparentních vodivých typu SnO2, tak i pracovních WO3 a V2O5. Sám navrhl použití roztoku SnCl2 s přídavkem peroxidu vodíku místo zdravotně závadného chloridu ciničitého a to s lepšími výsledlky optické propustnosti. Dále připravil vrstvy oxidu wolframového elektrochemickou depozicí a oxidu vanadičného metodou sol-gel. Oba tyto postupy umožňují obejít se bez vakuových technologií. Zcela nové je studium interkalačních reakcí sodných iontů z elektrolytu do struktury oxidu wolframového, které navíc jeví kratší dobu odezvy než běžně používané ionty lithné. Takto pojatý elektrochromní prvek je ve světovém měřítku unikátní. Práci doporučuji k obhajobě. Marie Sedlaříková
Posudek pouze v písemné podobě, založen ve spise doktoranda v archívu vědeckého oddělení FEKT VUT v Brně.
Oponentský posudek na dizertační práci Název práce: Tenkovrstvé elektrody pro elektrochromní prvky Autor: Ing. Michal Macalík Oponent: Sabina Nováková PhD, Katedra Chemie a biochemie, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích HODNOCENÍ PRÁCE Dizertační práce Ing. Michala Macalíka je obsáhlá, 95 stran včetně přehledu literatury. Název této práce je stručný a dobře vystihuje její obsah. Práce má jako vůdčí motiv přípravu tenkých vrstev oxidů wolframu a vanadu elektrochemickou metodou a studium jejich vlastností jako interkalačních elektrochronmích elektrod. Práce je v mnoha ohledech průkopová a vysoce aktuální v době kdy úspory energie, v tomto případě pomocí elektrochromních oken, jsou reálným a žádoucím cílem společnosti. V úvodu autor krátce zmiňuje vývoj této výzkumné oblasti a popisuje základní metody uplatněné v přípravě elektrochromních vrstev. Úvod k této práci je trochu nepřehledný, mohl být ještě rozčleněn do podkapitol. V úvodu je reference pouze jedna a i kapitola 2 je téměř bez literatury, kromě převzatých obrázků. Číslování citací v textu a seznamu literatury by mělo souhlasit a je zvykem číslovat v tom pořadí, v jakém jsou odkazy uváděny v textové části nebo u obrázků. Jinak je počet referencí (90) odpovídající a literatura většinou zahraniční a aktuální. Popis použitých materiálů a metod je relativně přehledný, srozumitelný a dostatečný. Použité metody jsou navíc četné, různorodé a smysluplné. Rozdělení do kapitol není úplně logické a tím poněkud nepřehledné, ale je zde popsán úctyhodný počet experimentů s použitím rozličných metod a materiálů. Cíle této práce jsou jasně vytyčené, reálné a vyhovují rozsahu. Výsledky jsou většinou vhodně prezentované, kapitoly jsou však opět příliš dlouhé a tím trochu nepřehledné. Vysvětlení jednotlivých postupů jsou trochu strohá a místy neúplná, chybí i několik vysvětlení tabulek a obrázků. Dále pak se vyskytují odkazy k neexistujícím podkapitolám, které bych mimochodem uvítala. Výsledky jsou prezentované povětšinou v grafech a tabulkách. Závěry shrnují provedené kroky a většinou ale ne vždy vysvětlují výsledky experimentů. Trochu zde chybí srovnání mezi materiály. Tabulky, grafy a obrázky jsou většinou přehledné, korektně popsané a odpovídající textu. V několika případech však chybí popis nebo komentář v textu. Text práce je souvislý, formálně bez větších nedostatků, kromě dostatečného členění do podkapitol. Jako největší problém zde vidím špatné používání češtiny, jak gramatiky a slovosledu, tak výběru slov. Odbornému textu na této úrovni použitý jazyk příliš neodpovídá. Literatura je citována sporadicky, ale způsob citací plně odpovídá mezinárodním normám. Navíc je výběr literatury vhodný a obsáhlý. Následující otázky navrhuji k diskuzi při obhajobě: Str. 33: Předposlední paragraf: Závisí vlastnosti jen na obsahu vody??? Jaký je zde rozdíl mezi amorfním a krystalickým materiálem? Předpokládá se stejný mechanismus pro inzerci/či extrakci iontů? Str. 48: Konec prvního odstavce: Proč byla použita teplota 450oC. Byla zkoušena také jiná teplota? Str. 65: první odstavec: Jak žíhání a poréznost ovlivňuje kvalitu materiálu? Str. 84 Proč byl použit právě ten gel?? Nejdůležitějším bodem je pak fakt, že informace obsažené v této práci rozšiřující poznání v daném oboru, jsou zastoupeny v dostatečném rozsahu a mohou tvořit základ publikace v odborném vědeckém časopise. Zejména podstatná je část zabývající se insercí sodíkových iontů, které se tak ukazují jako vhodné látky v elektrochromních zobrazovačích a oknech. Také popisované metody elektrochemické přípravy tenkých vrstev a pyrolytická tvorba vrstev oxidu cíničitého jsou přínosem. Dále, očekávám brzkou publikaci těchto výsledků v imputovaných časopisech. Práce je velmi zajímavá, je trochu obtížné se orientovat v jednotlivých krocích a důvodech jejich podniknutí, ohromuje však obsahem, rozmanitostí a množstvím provedené práce. Práce splňuje požadavky kladené na dizertační práce, a proto ji doporučuji k obhajobě. Datum: 19.10. 2009 Podpis oponenta: ………………….. Další otázky k textu, které by přispěly k dalšímu prohloubení úrovně této práce: Str. 19: Proč se u chloridů volí teplota 200-600 stupňů? A jak potom vysvětlujete tvrzení, že několik málo stupňů změní průběh reakce? Str. 21: vysvětlete bod 1 Str. 40: Co značí poslední odstavec: Elektrické a chemické účinky? Str. 41: Nač byla použita metoda dle prvního odstavce? Bylo by vhodné její popis zařadit do samostatné kapitoly stejně jako popis ostatních přístrojů. Str. 49: Pod obrázkem: "Růst vrstvy ….nebyl skoro vůbec vidět .". byl by vhodný více odborný popis! Str. 53: Popište tabulku 2. Jak se mění mocenství cínu jak naznačují rovnice 23 a 24? Str. 54: Objasněte obr 27. Chemická rovnice s meziproduktem H4 Sn(OOH)6 je málo pravděpodobná; to je Váš návrh, je to omyl nebo to je to převzato z literatury? Str. 63 : Objasněte graf 37 Str. 67 Nad obr.: Proč se hodnoty transmitance vrací na původní hodnoty a co to znamená? Str. 75: Vysvětlete poslední věty na stránce…. Str. 82: Poslední odstavec: píky v oblasti 0.8 - 1.2 V, co se tam děje?? Str. 83 nad obrázkem: Ředěním se píky ztrácí, posouvají, zhoršení reverzibility…proč? Co se tam děje, jaké mechanizmy, reakce probíhají???
eVSKP id 24874