DRÁBEK, V. Simulace různých způsobů přesunu hřídele na soustruh [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2023.

Posudek vedoucího

Hromková, Ivana

Student zpracoval bakalářskou práci na téma Simulace různých způsobů přesunu hřídele na soustruh. V první rešeršní části shrnuje problematiku modelování, simulace a optimalizace výrobních systémů. Tuto problematiku také zahrnul do konceptu Průmyslu 4.0. Považuji za podstatné, že díky této části rešerše student chápe umístění počítačové simulace v tomto konceptu a tedy její využitelnost a smysl pro budoucnost průmyslu. V rámci praktické části práce student zpracoval simulační model pracoviště na zpracování hřídelí. Nejdříve student identifikoval pracoviště vhodné k simulaci tak, aby měli výstupy ze simulace největší přínos pro výrobu. Tedy simuloval úzké místo výroby a také do modelu zahrnul pouze prvky, které je podstatné simulovat. To je důležitým krokem a student prokázal schopnost rozhodnout o nutnosti simulovat jen podstatné prvky systému, což v praxi urychluje zpracování modelu a tedy vnímá, jak klíčovým prvkem je v průmyslu čas. Student prokázal schopnost práce s daty, konkrétně jejich zpracování pro formát vhodný k využití v simulačním modelu. V rámci modelu zpracoval 3 varianty přesunu hřídelí na soustruh a na základě výstupů z modelu okomentoval vhodnost využití té které varianty. Přidání druhého jeřábů sice nevykazuje zvýšení výrobnosti, na což student poukazuje, nicméně z hlediska spolehlivosti je tato změna významná. Variantu s robotickým ramenem vyhodnotil student jako přínos z hlediska navýšení výrobnosti, hodnotí také ale její nedostatky. Díky objektivní interpretaci výsledků dává student možnost managementu podniku učinit rozhodnutí a to vnímám jako cíl simulačního modelování výroby. Mírný nedostatek vidím v řešení alokace jeřábů, ovšem toto není jednoduchým úkolem ani pro zkušeného simulanta, tedy v rámci bakalářské práce je řešení alokace dostatečné. Vzhledem k tomu, že student zpracoval simulační model reálného výrobního systému pozitivně hodnotím přesah do praxe a jeho využitelnost nad rámec akademické práce. Chválím studenta za zručnost a samostatnost při zpracovávání závěrečné práce.

Posudek oponenta

Simeonov, Simeon

V úvodních kapitolách se autor BP správně zaměřuje na strategii realizace konceptu Průmyslu 4.0, jelikož jeho práce se zabývá simulací výrobního systému. Právě diskrétní simulace je jeden ze základních elementů Průmyslu 4.0. Jsou diskutované a porovnávané analytické a diskrétní přístupy pro řešení problematiky související s navržením, provozem a optimalizací výroby. Jsou stručně představeny tři simulační SW a je zdůvodněno použití programu Tecnomatix Plant Simulation. Tady spíš postrádám větší důraz na možnosti použití metod diskrétní simulaci pro rozvrhování výroby. Samotné vlastní řešení se zaměřuje na metodiku a zpracování simulačního modelu, poměrně jednoduché výrobní buňky bez návaznosti na ostatní provoz. Jsou zpracovány 3 alternativy manipulace s hřídeli. Je zřejmé, že student zvládl přípravu simulačního modelu za použití poměrné sofistikovaného SW produktu Tecnomatix Plant Simulation, včetně doprogramování metod v programovacím jazyku SIMTALK. Délka simulačního běhu je stanovena na 5 dnů, nicméně z výkladu není zřejmé, jestli jsou definovány pracovní směny. Výsledky jsou uvedeny jenom graficky a chybí přesné textové výstupy ohledně stavu zdrojů (strojů, jeřábů, robota). Tvrzení typu „Na první pohled je patrné,…“ nebo „Za zmínku stojí…“ nepatří do odborného vyjadřování. Pro hlubší analýzu a porovnání navržených alternativ pro manipulaci s materiálem chybí ganttové digramy, které by ukázaly, například proč alternativa s robotem vykazuje větší propustnost. Doporučuji bakalářskou práci k obhajobě a přivítal bych pokračování této práce formou diplomové práce během budoucího, magisterského studia studenta. Otázky: 1. Na str.40 student uvádí: „Po dokončení prohlídky celého výrobního procesu výrobním závodem byly nejprve vyloučena stanoviště s vysokým podílem ruční práce, jako je například navijárna. Vzhledem k velkému vlivu individuálního lidského faktoru by optimalizace těchto pracovišť pomocí metod jednoduché simulace byla jen těžce realizovatelná.“ Prosím o diskusi, jak ruční práce ovlivňuje simulační proces. Jak simulovat manuální pracoviště? 2. Na str.41 student uvádí: „V případě reálné aplikace by varianta přesunu hřídelí na CNC soustruhy robotickým ramenem vyžadovala přesun obou soustruhů blíže k sobě, než je tomu aktuálně.“ Je uvažovaná varianta s mobilním robotem na pojezdové dráze? 3. Kolik výrobních příkazů se zpracovalo v simulačních modelech, tak aby výsledky byly statisticky pravdivé? 4. Jak velikost dávky ovlivňuje výrobnost systému?

eVSKP id 150114