ŠPAČEK, M. Návrh a realizace systému pro sledování pohybu očí [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2023.
Student Michal Špaček se ve své diplomové práci věnoval návrhu a implementaci komplexního systému pro sledování pohybu očí. Student byl během řešení spíše méně aktivní, konzultoval především hardwarovou část práce a samotné zpracování obrazových sekvencí prováděl převážně samostatně. V semestrální práci byly studentovi vytknuty některé nedostatky, kterými odevzdaný text diplomové práce stále trpí. Celkově je tak práce velmi popisná, s opakujícími se fakty a tvrzeními, které ji činí obtížně čitelnou. Na řadě míst by bylo vhodné místo popisu uvést obrázky, bloková schémata, vzorce či shrnující tabulky. Bohužel samotná metoda pro zpracování obrazů není v textu srozumitelně a dostatečně popsaná. Přehled metod obrazového zpracování v práci také příliš není obsažen. Výsledky jsou prezentovány stručně a opět velmi popisně. Student práci dokončoval na poslední chvíli, a vedoucí práce tak nemohl odevzdaný text celý zkontrolovat a konzultovat. Celkově tak hodnotím práci a přístup studenta stupněm C/70b.
Student Michal Špaček úspěšně realizoval funkční systém pro eyetracking a ověřil jeho funkčnost. Práce je pečlivě zdokumentována s vynikající prezentační a jazykovou úrovní. V práci je však přítomno nadměrné množství zbytečných informací a vět, které rozličnými způsoby opakují stejnou informaci. Srovnání semestrálního projektu a diplomové práce připouští možnost, že student kultivoval sloh diplomové práce s využitím AI, což by nevadilo, kdyby student následně vybral a prezentoval pouze ty podstatné z nich. Přibližně čtvrtinu práce navíc tvoří kapitola o lidském oku, která je vzhledem k cílům práce zbytečná. Z praktické části práce je patrné, že student věnoval řešení náležitou pozornost a smysluplně realizoval dílčí kroky vedoucí k realizaci eyetrackeru a vytvoření softwarového nástroje umožňujícího provádět základní analýzu získaných dat. Odborná úroveň je však v praktické části práce slabá. Student zaměňuje expoziční čas za clonu a nejtmavší hodnoty obrazu za nejmenší kontrast. Při popisu nastavení kamery pouze konstatuje, jaké hodnoty nastavuje, ale nevysvětluje, jak k hodnotám došel, ani nesrovnává výsledky různých nastavení mezi sebou, aby mohl akviziční proces optimalizovat. Ve výsledkové části student sám slovně hodnotí dosažené výsledky jako výborné, nicméně grafy poukazují na řadu nedostatků navrženého řešení. Obrázek 3.6 prozrazuje, že kalibrace nefugovala spolehlivě, protože střed kříže se od počátku souřadné soustavy posouvá zhruba o 25% rozsahu zorného pole. Nedostatečnou kalibraci prozrazuje i skutečnost, že pouze 1 z 10 heatmap používaných pro vizualizaci oblasti zájmu dávala podle studenta smysl. Rychlost pohybu očí vyjádřená obrázkem 4.3 dosahuje nereálných hodnot zřejmě proto, že je vyjádřena v metrech za sekundu místo úhlových stupňů za sekundu. Sakády na obrázku 4.5 ukazují, že začátek prvního řádku je umístěn více vlevo než začátek pravého řádku, i když ve skutečnosti tomu bylo opačně, jak je patrné z odevzdaných podkladů. Výběr obrazové předlohy ve formě vertikálně orientovaného portrétu Mony Lisy na horizontálně otočeném monitoru není příliš logický, neboť redukuje zorné pole na třetinu. Vyjádření průměru pupily v celkovém počtu pixelů namísto v milimetrech je prakticky nepoužitelné, protože je závislé na vzdálenosti kamery od oka. Přestože student změřil deset dobrovolníků, jejich výsledky statisticky nezhodnotil a nevyužil je tak ani pro optimalizaci akvizičního protokolu. Tvůrčí potenciál zadání tak byl studentem redukován na splnění zadání, čehož se úspěšně zhostil. Formální úroveň práce je výborná, rozsah práce a práce s literaturou - s výjimkou zvláštního formátování využívajícího kurzívu v celé bibliografii - je adekvátní. Práci proto doporučuji k obhajobě a hodnotím stupněm C.
eVSKP id 150867