LUKÁŠEK, D. Využití již deponovaných VEP při výrobě cementu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2022.

Posudek vedoucího

Opravil, Tomáš

Student David Lukášek se ve své bakalářské práci zabýval možnostmi využití již deponovaných klasických vysokoteplotních popílků při výrobě cementu. Toto téma je v současné době více než aktuální a pokud zůstane stávající vývoj ve společnosti zachován, bude toto téma stále aktuálnější. Student měl k dispozici vzorky deponovaných popílků ze dvou úložišť z různých hloubek. Tyto popílky nejprve charakterizoval a následně u nich stanovil pucolanitu. Po těchto prvotních testech, byly některé vzorky vybrány a byly z nich připravené směsné cementy. Směsné cementy byly následně testovány na maltách dle ČSN 192-1. Bakalářská práce obsahuje teoretickou část, které vhodně a v dostatečném rozsahu uvádí do dané problematiky a popisuje o jaké materiály z jakých produkcí se jedná. V experimentální části a v části „Výsledky a diskuse“ jsou přehledně uvedeny metody které byly pro řešení použity, dále jsou zde uvedeny dosažené výsledky, které jsou vhodně a správně okomentovány. Výsledky jsou uváděny v tabulkách i grafech. Závěry jsou formulovány jasně a jsou vždy podloženy relevantním experimentem. Student David Lukášek, si při vypracování své bakalářské práce počínal naprosto samostatně a osvojil si mnohé laboratorní postupy, jako stanovení pucolanity. Bakalářská práce splňuje všechny předpoklady pro tento typ práce. Bakalářskou práci hodnotím stupněm A a doporučuji ji k obhajobě.

Posudek oponenta

Švec, Jiří

Bakalářská práce Davida Lukáška se zabývá využitím již deponovaných vedlejších energetických produktů při výrobě cementu. Toto téma je jistě zajímavé z pohledu ekologického i ekonomického. Nicméně v práci je trochu nejasné, zda je cílem využití v samotné výrobě cementu nebo využití v betonech jako aktivní přísady. Teoretická část stručně, ale přehledně zabývá výrobou cementu, využitím popílků a pucolánů a systémem a normativy charakterizace popílků a dalších materiálů využívaných při výrobě cementu. Zabývá se také chemickou podstatou reakcí latentně hydraulických materiálů a pucolánů. Bohužel zde není žádná informace o deponování popílků, procesech, které při dlouhodobém uložení ve vnějším prostředí, přestože je naznačováno, že to ovlivňuje jejich reaktivitu a tedy využitelnost cementu nebo betonu. V experimentální části zcela chybí podrobnější informace o zdroji popílků. Informace odběrových ložiscích. Není vysvětlen různý hloubkový interval (mocnost odběrové vrstvy) který silně kolísá. Charakterizace surovin zcela postrádá chemickou analýzu, analýzu fázového složení apod. Je provedena ztráta sušením a žíháním. Nicméně není jasně definováno, jakým způsobem se vzorky upravují, nebo neupravují pro přípravu malty. Také není uvedeno, jakým způsobem byl určen vodní součinitel, což přináší nejasnosti. Naopak práce obsahuje několik fotografií přípravků a testovacích přístrojů, které jsou výrobcem přímo určeny právě k normovým testům maltovin. Informativní podstata těchto obrázků není zřejmá a navíc jsou velmi nekvalitní, někdy i se zjevně deformovaným poměrem stran. Obecně obrázky v této práci nejsou moc kvalitní a uspořádání tabulek je místy velmi nepřehledné, především v teoretické části. Výsledková část rozsahem splňuje požadavky bakalářské práce a student zjevně odvedl velký kus laboratorní práce. Nicméně diskuze výsledků s literaturou zcela chybí. U testování reaktivity je sice přiznáno, že výsledky podléhají velkým odchylkám, ale není jasně vysvětleno proč, nebo proč nebyla měření zpřesněna alespoň širší statistikou. Dále pak rozdíly v mechanických vlastnostech směsí připravených ze vzorků se mlhavě odkazují na možnou kontaminaci vzorků podložím, pravděpodobný obsah prvků, které by mohly ovlivnit výsledné pevnosti. Jazykové zpracování je v pořádku, pouze ve výsledkové části se trochu objevuje žargon s praxe v oblasti maltovin místo přesných termínů. Závěr poněkud obsáhle prezentuje experimentální postup a dílčí výsledky. Nicméně hlubší souvislosti, které by vycházely z lepší charakterizace odebraných vzorků, zde citelně chybí. Závěr nabízí potenciální variantu využití popílků v mokrém stavu přímo z deponie pro úsporu záměsové vody, což je velmi smělé z pohledu technologické provedení, nicméně v práci především bohužel chybí informace o vlivu použitých vzorků na zpracovatelnost vzorků neupravených z odběru nebo sušených. Práci doporučuji k obhajobě.

eVSKP id 139550