ZSIGMOND, A. Vliv pojiv na elektrochemické vlastnosti záporných elektrodových hmot [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2016.
Bakalářská práce studenta Andráse Zsigmonda se věnuje tématu polymerních pojiv pro zápornou elektrodu lithium-iontové akumulátorů. V teoretické části jsou popsány jednotlivé komponenty lithium-iontového článku, tyto komponenty jako kladná elektroda, záporná elektroda a elektrolyt jsou posléze popsány podrobněji. Dále je v teoretickém úvodu detailně rozebírána problematika záporných elektrodových hmot spolu s popisem jejich parametrů a charakteristik. Praktická část obsahuje postup výroby, měření a vyhodnocování vzorků elektrodových hmot. Experimenty byly zaměřeny na výzkum elektrodových hmot obsahujících různé druhy pojiv (binders) v různých hmotnostních podílech. Výsledky uvedené v této práci poslouží jako základ pro další experimenty s pojivem P84. K formální stránce práce nemám připomínek, na škodu je nižší vypovídací hodnota některých grafických prvků. Cílů uvedených v zadání práce bylo bezezbytku dosaženo. Student prokázal zájem o danou problematiku spolu se značnou pílí pří přípravě a vyhodnocování experimentů, tomu odpovídá i rozsah práce. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem doporučuji bakalářskou práci k obhajobě s hodnocením: 96 bodů (známka A)
Bakalářská práce pana Zsigmonda se zabývá vlivem pojiva na kapacitu záporné hmoty pro lithium iontové akumulátory. Student zpracoval práci v rozsahu 81 stran pasnou v angličtině. Teoretická část se napsána přehledně a zvláště oceňuji shrnutí současného stavu dané problematiky ve světě, kde student pracoval se zdroji typu vědecké články. V teoretické části se nachází dostatek informaci potřebných pro zpracování praktické části a je zřejmé, že student práci rozumí. Musím však vytknout zdroje typu wikipedie, jenž by se jakožto neověřené neměli vyskytovat v bakalářské práci. Další drobné nedostatky jsou, horší kvalita některých obrázku (obr. 2.5, 4.1), na obrázku 3.2 není příliš zřejmé, která křivka je která, chybějící odkaz na obrázek v textu nebo nesprávný odkaz na tabulku (tabulka 7.1). Praktická část je zpracována kvalitně a s logickou návazností. Pan Zsigmond přestavil postup přípravy elektrod, metody měření a výsledky, které zpracoval v podobě grafů. U každé části je i diskuze nad získanými výsledky. V závěru mi chybí porovnání výsledků jednotlivých pojiv v grafické podobě, která by zvýšila názornost a přehlednost při porovnání. Práce splňuje požadavky na technický text a všechny body zadání. Práci doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 94639