PRÁŠEK, T. Moderní energetika - možné trendy vývoje energetiky [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2024.

Posudek vedoucího

Baláš, Marek

Student Tomáš Prášek předložil bakalářskou práci, ve které se věnuje současnému stavu energetických mixů vybraných evropských států. Práce není úplně špatná, ale je téměř zcela mimo zadání. Hned v první kapitole práce je uvedeno „Cílem práce je popsat technologie používané k výrobě energie…“ – toto ale není součástí zadání, které směřuje na současné změny a trendy v evropské energetice. Cíle práce jsou 1) popis současných změn v evropské energetice, 2) hledání nových směrů, které jsou v současné době testovány pro běžné použití, 3) bilanční výpočet náhrady stávajícího zdroje vybranými novými technologiemi. Práce obsahuje popis energetických mixů vybraných evropských států, u většiny států je popsán současný stav bez výhledů do budoucna, někde nejsou popsány ani současné změny. První dva cíle práce nejsou splněny. Poslední bod je naplněn pouze částečně – bilanční výpočet byl proveden pouze pro jednu technologii a je velmi zjednodušený. Závěr práce příliš nenavazuje na předchozí kapitoly – tematicky je o postaven jinak než zbytek práce. Rešeršní část má velmi blízko kompilátu – nejsou zde vůbec žádné vlastní závěry studenta. Práce není zdařilá ani po grafické stránce – zbytečně velké grafy, na grafické úpravě je patrný spěch při dokončování práce. Z výše uvedených důvodů práci hodnotím známkou Nevyhovující – F.

Posudek oponenta

Imrichová, Anna

Bakalářská práce Tomáše Práška má za cíl: popis současných změn v evropské energetice; hledání nových směrů, které jsou v současné době testovány pro běžné použití; bilanční výpočet náhrady stávajícího zdroje vybranými novými technologiemi. Práce je členěna do tří kapitol. V první části (v práci kap.2 „Přehled a vývoj energetických trendů“) student ve zjednodušené formě popisuje základní technologie výroby elektřiny. Tyto zdroje nejsou nijak zhodnoceny, chybí alespoň výčet jejich výhod/nevýhod či vzájemné srovnání. Na závěr této kapitoly je krátká podkapitola „Výzvy v oblasti energetických trendů“. V té ale student píše o „třech scénářích, které v září zveřejnila Světová energetická rada“. Nijak tyto scénáře nepopisuje a pouze velice zmatečně konstatuje, že spotřeba energie poroste. Následující kapitola „Regionální energetické trendy“ na úvod představuje závěry z klimatických konferencí a klíčové body o ochraně klimatu. Poté následuje výčet evropských států, kde student popisuje složení současného energetického mixu ČR, Polska, Německa, Francie, Itálie a Švédska. Popis každého státu je doplněn až zbytečně velkými grafy složení energetického mixu, na které chybí odkazy v textu. Závěrečné kapitole je věnováno tři čtvrtě strany s krátkým bilančním výpočtem, kterým se student snaží demonstrovat možnost nahrazení UE Chvaletice fotovoltaickou elektrárnou. Jako referenční FV panel byl zvolen panel AEG, u kterého ale výrobce uvádí, že je používán na střechy domů, nikoli pro solární elektrárnu na zelené louce. V práci zcela postrádám splnění prvních dvou cílů – popis současných změn v evropské energetice a hledání nových směrů, které jsou v současné době testovány pro běžné použití. Třetí cíl se dá považovat za splněný, pokud pominu, že student měl nahradit stávající zdroj novými technologiemi, a ne pouze jednou technologií. Co se prvního cíle týče, student nikterak nesrovnává současnou energetikou s minulou a nedává do kontextu změny, které čekají současnou energetiku v budoucnu. Pouze velice vágně konstatuje, že např. v ČR a Polsku se budou stavět nové jaderné bloky, v Německu existuje politika „Energiewende“, která ale není v bakalářské práci nikterak vysvětlena či popsána. Uvítala bych minimálně grafy či schémata srovnání minulých, současných a budoucích energetických mixů. V přiložených grafech zobrazujících energetické mixy jednotlivých států jsou navíc data, která neodpovídají uvedenému zdroji [33]. Druhým cílem bylo hledání nových směrů, které jsou v současné době testovány pro běžné použití. Jediný směr, který alespoň minimálně odpovídal, jsou fúzní reaktory, kterým je ale věnována pouze krátká podkapitola 2.2.2. Zde student jen obecně a zjednodušeně popisuje fúzní reaktory bez jediné zmínky jejich možného použití. Hledání nových směrů, které měl student za úkol, není dle mého nijak náročné a postačilo by se zmínit např. o malých modulárních reaktorech, biořasách, TAP apod. V závěru práce (str. 33) student shrnuje cíle práce, které ale neodpovídají cílům vytyčeným v zadání práce. Práce působí uspěchaným dojmem. Student používá velice obecné fráze a špatné pojmy, které nijak nepřispívají dojmu, že by měl základní přehled o energetice – „1,5 stupně“, „vodní energetika“, „na Polsku lze vidět, že země může být rovinatá a stavbu větších vodních elektráren neumožňuje“. Velikost obrázků naznačuje snahu natáhnout práci do přijatelné délky, navíc je v textu řada překlepů. V práci zcela postrádám hodnocení a závěry studenta, které by bylo možné považovat za přínos práce. Práce nesplňuje cíle zadání. Student nepřináší nové poznatky a nevytváří vlastní závěry, které by bylo možné považovat za vlastní přínos. Kvůli zmíněným nedostatkům hodnotím práci stupněm F/nevyhovující a nedoporučuji práci k obhajobě.

eVSKP id 161657