JARNÍK, L. Návrh nových U/I a I/U převodníků pro měření filtrů v proudovém módu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2015.
Diplomová práce je zaměřena na návrh U/I a I/U převodníků určených pro měření obvodů pracujících v proudovém módu. Na základě zadání vznikly převodníky napětí na proud a proudu na napětí pro měření jak nediferenčních tak diferenčních struktur. Navržené převodníku jsou odzkoušeny a použitelné pro měření. Zadání práce bylo tedy splněno. Student ke zpracování práce přistupoval aktivně. K čemu bych měl ovšem výhrady je část zabývající se simulacemi převodníků s použitím rozličných aktivních prvků. Individuální bloky převodníků jsou vždy simulovány pro větší množství aktivních prvků, ale pro simulace kompletního diferenčního převodníku napětí proud a proudu na napětí jsou již použity pouze ty bloky s aktivními prvky, pro které bylo dosaženo nejlepších výsledků. Uvítal bych hlubší analýzu kompletního diferenčního převodníku i pro jiné kombinace převodníků, které jako individuální bloky vykazovaly horší výsledky. Práci hodnotím B/80 bodů.
V předložené diplomové práci se student zabývá návrhem U/I a I/U převodníků použitelných pro měření diferenčních a nediferenčních struktur. Student navrhl několik převodníků s komerčně dostupnými aktivními prvky, provedl simulace a na základě výsledků simulací vybral aktivní prvky k realizaci požadovaných převodníků. Práce vykazuje dobrou odbornou úroveň a jejím výsledkem jsou převodníky určené k měření diferenčních a nediferenčních filtrů. K práci mám několik méně závažných výhrad. V úvodu student tvrdí, že se bude zabývat převodníky pro diferenční kmitočtové filtry, přitom navrhl i převodníky použitelné k měření nediferenčních filtračních struktur. Dále by bylo vhodné sjednotit například pojmy diferenční obvod a symetrický obvod (obrázek 3.2). V kapitole 6 student uvádí, že všechny převodníky simuloval do kmitočtu 5 GHz, což není pravda. Smysl označení v legendě grafu uvedeného na obrázku 7.5, 7.6 je nedostatečně vysvětlen. Grafy 7.1, 7.2, 7.5 a 7.6 jsou v podstatě zbytečné. Působí to dojmem, že se student snažil tuto práci natáhnout o pár stránek. Vhodnějším postupem by bylo provést simulace kompletních diferenčních i nediferenčních převodníků (kap. 6.6 a 6.7) i s ostatními zmiňovanými aktivními prvky a výsledky vložit do práce. Z formálního hlediska lze vytknout neúplný seznam zkratek, chyby v popiscích tabulek a grafů (např. Tab. 5.12), občasné překlepy v textu.
eVSKP id 85310