FRNKA, P. Datalogger řídicí jednotky plynového kotle [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2016.
Zadání bakalářské práce Petera Frnky patřilo mezi náročnější, neboť se jednalo o praktickou aplikaci znalostí získaných v kurzech mikroprocesorová technika a databázové systémy. Cílem práce byla realizace dataloggeru pro řídicí jednotky plynových kotlů. Zadání bylo vytvořeno ve spolupráci s externím zadavatelem, společností ACS Honeywell. V průběhu řešení práce byl jasně patrný studentův zájem o danou problematiku. Pracoval iniciativně, samostatně, účelně a své průběžné výsledky prezentoval na pravidelných konzultacích v průběhu celého studia. Všechny body zadání byly splněny. Na základě nastudovaných znalostí student definoval počet i význam snímaných signálů a následně zvolil vhodnou hardwarovou platformu, kterou se stalo Raspberry Pi2. Realizoval softwarovou část pro tuto platformu, tj. proces pro OS Linux, která zajišťuje periodické vyčítání požadovaných vstupů a ukládání získáních dat do databáze. V další části práce student navrhl a realizoval webovou aplikaci, která umožňuje vizualizovat získaná data a upravovat parametry pro nová měření. Výsledkem práce je tak prototyp dataloggeru, který obsahuje funkcionalitu požadovanou zadáním i další specifické požadavky externího zadavatele. Dalším krokem řešení, ale již nad rámec této práce, bude zkušební provoz zařízení u zadavatele a zapracování případných připomínek. Student věnoval řešení práce dostatek času, jednotlivé úkoly si vhodně rozvrhl, a proto se v závěru nedostal do časové tísně. Dosažené výsledky i formální zpracování práce jednoznačně svědčí o bakalářských schopnostech studenta. Předložené práci navrhuji hodnocení: velmi dobře – B (88).
Cílem bakalářské práce pana Petera Frnky bylo navrhnout a realizovat záznamové zařízení, které by zaznamenávalo do databáze hodnoty binárních vstupů a výstupů přivedených na a vystupujících z řídící jednotky plynového kotle. Je požadován přístup k zaznamenaným datům a možnost konfigurace záznamníku prostřednictvím webového rozhraní. Záznamník má být použit při testování řídících jednotek ve firmě ACS Honeywell Brno. Náročnost zadání považuji za nadprůměrnou po odborné i časové stránce, protože zahrnuje oblast práce s operačním systémem Linux na embedded zařízení, programování realtime aplikací, analýzu, návrh datového modelu a jeho implementaci v databázovém systému i návrh a implementaci webové aplikace. Průvodní zpráva má cca 50 stran vlastního textu a je členěna do 10 kapitol. V první části práce (kapitoly 2 až 7) se autor snažil definovat požadavky na navrhované zařízení, provést literární rešerši na trhu dostupných logovacích zařízení, a stanovit koncepci sběru dat. Tato část práce mi připadá příliš rozvláčná a ve skutečnosti obsahuje velmi málo konkrétních informací. Postrádám například informaci o požadovaném množství dat, které mělo být ukládáno na SD kartu. Kapitola 7 je již věnována vlastnímu návrhu logovacího zařízení. Autor nejprve navrhnul datový model aplikace a popsal ho pomocí ER diagramu. Popis datového modelu je bohužel příliš stručný, u vztahů mezi mnohými tabulkami není zdůvodněna kardinalita, parcialitou vztahů se pan Frnka vůbec nezabývá. V další části se autor věnuje návrhu aplikace pro sběr dat z binárních vstupů pro OS Linux. Bohužel se autor vůbec nezamýšlel nad činností plánovače OS Linux a využitím realtime procesů. Dalším podstatným nedostatkem je, že aplikace testuje v nekonečné smyčce, zda uplynul časový interval pro zaznamenání hodnoty vstupu. Správným řešením by bylo generování časových intervalů pomocí časovače vytvořeného systémovým voláním timer_create(). Po uplynutí časového intervalu by časovač automaticky spustil vlákno, které by zajistilo sběr dat ze vstupů. Další připomínku mám k tomu, že se autor nezabýval časem potřebným pro uložení dat do databáze. Dle mého názoru měl jako první změřit čas, který trvá uložení informace o hodnotách 16 vstupů do databáze. Tím by si ověřil, zda je vůbec možné ukládat data každých 100 ms. V kapitole 8 autor popisuje webovou aplikaci umožňující přístup k uloženým datům a konfiguraci sběru dat. Jako nevhodné se mi jeví použití černého pozadí. Práce je psána v logickém sledu. Autor však dle mého názoru mohl věnovat větší prostor popisu návrhu databázového modelu a návrhu aplikace pro sběr dat s ohledem na plánování procesů. Naopak výrazně měl zredukovat 2, 4, 5 a 6. Vážné výhrady mám ke grafickému provedení práce. Výsledek návrhu databázového modelu je znázorněn na str. 61 jako Obrázek 15, který je však tak malý, že z něj nejdou vyčíst kardinality vztahů mezi tabulkami. Obrázky 19 až 24 (str. 57 až 60) jsou tak nekvalitní, že prakticky nedávají žádnou informaci o způsobu práce s webovým rozhraním. Z předložené práce je zřejmé, že se v dané problematice dokázal pan Frnka zorientovat, navrhnul a realizoval software pro sběr dat i webovou aplikaci. Dle mého názoru splnil všechny body zadání práce. Na druhou stranu návrh a implementace aplikace pro sběr dat vykazuje výše uvedené nedostatky. Jako oponent navrhuji hodnotit práci pana Petera Frnky známkou C/75 bodů.
eVSKP id 94461