PLACZEK, R. Měření audiogramu s využitím prostředí LabView [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2008.
Student pracoval na bakalářské práci samostatně a svědomitě. Problémy, které nastaly s realizací ve verzi LabView7.1 se pokoušel aktivně řešit a po dohodě s vedoucím pak přešel na novější verzi. S jeho prací jsem spokojen. Výsledky této práce budou sloužit jako podklady pro výuku specializovaných předmětů na ÚBMI. Práce byla dokončena v požadovaném termínu a doporučuji ji k obhajobě.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění zadání | A | 50/50 | |
| Aktivita během řešení a zpracování práce (práce s literaturou, využívání konzultací, atd.) | B | 17/20 | |
| Formální zpracování práce | A | 20/20 | |
| Využití literatury | B | 8/10 |
Zadání bylo splněno. V rámci bakalářské práce byl navržen audiometr pro audiometrii čistými tóny v prostředí LabView. Je koncipován jako laboratorní cvičení. Odborná úroveň práce je solidní.V úvodu sjou rozebrány vlastnosti ucha a metody používané v audiometrii. Ty tvoří solidní základ pro další práci. Je proveden i rozbor návrhu a stanovení vlastností, které by tento simulovaný přístroj měl mít. Dále pak jsou rozebrány jednotlivé prvky čelního panellu, který slouží k řízení funkce celého zařízení.Zde snad jen jednu připomínku. U skutečného audiometru je používán pásmově omezený šum s možnostípřepínání šíře pásma. To zde respektováno není, ale vzhledem k účelu, pro který je tato úloha realizována to nevadí. Při přepočtu napětí na akustický tlakpro použitá sluchátka Sennheiser HDA 200 vycházel autor z údajů výrobce (akustické tlaky zřejmě přímo neměřil). U skutečných audiometrů se měření provádí. Přístroj se bere jako celek (generátor + sluchátka a další měniče). Měření se provádí ve stanovených intervalech a to proto, že stárnutí magnetů sluchátek způsobuje změnu jejich citlivosti. Nelze tedy trvale vycházet z hodnot udaných výrobcem. Interpretace výsledků je na úrovni. Vše je řádně popsáno a je zcela zřejmé, že autor práce se s problematikou související s audiometrií čistými tóny dobře seznámil. Formální zpracování má vynikající úroverň. Obrázky dobře ilustrují problematiku popisovanou v textu. Text je srozumitelný a téměř bez překlepů.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | 20/20 | Zadání bylo splněno. V rámci bakalářské práce byl navržen audiometr pro audiometrii čistými tóny v prostředí LabView. Je koncipován jako laboratorní cvičení. |
| Odborná úroveň práce | A | 45/50 | Odborná úroveň práce je solidní.V úvodu sjou rozebrány vlastnosti ucha a metody používané v audiometrii. Ty tvoří solidní základ pro další práci. Je proveden i rozbor návrhu a stanovení vlastností, které by tento simulovaný přístroj měl mít. Dále pak jsou rozebrány jednotlivé prvky čelního panellu, který slouží k řízení funkce celého zařízení.Zde snad jen jednu připomínku. U skutečného audiometru je používán pásmově omezený šum s možnostípřepínání šíře pásma. To zde respektováno není, ale vzhledem k účelu, pro který je tato úloha realizována to nevadí. Při přepočtu napětí na akustický tlakpro použitá sluchátka Sennheiser HDA 200 vycházel autor z údajů výrobce (akustické tlaky zřejmě přímo neměřil). U skutečných audiometrů se měření provádí. Přístroj se bere jako celek (generátor + sluchátka a další měniče). Měření se provádí ve stanovených intervalech a to proto, že stárnutí magnetů sluchátek způsobuje změnu jejich citlivosti. Nelze tedy trvale vycházet z hodnot udaných výrobcem. |
| Interpretace výsledků a jejich diskuse | A | 20/20 | Interpretace výsledků je na úrovni. Vše je řádně popsáno a je zcela zřejmé, že autor práce se s problematikou související s audiometrií čistými tóny dobře seznámil. |
| Formální zpracování práce | A | 10/10 | Formální zpracování má vynikající úroverň. Obrázky dobře ilustrují problematiku popisovanou v textu. Text je srozumitelný a téměř bez překlepů. |
eVSKP id 15388