KINNERT, F. Obytný soubor na ul. Pastviny v Brně - Komíně [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury. .
Monoblok Filipa Kinerta se v místním kontextu snaží být svébytnou, suverenní hmotou. Práce s terréní profilací parcely umožnila vytvořit dynamizující hmotu se střídmým racionálním výrazem.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Přístup studenta ke zpracování | Vytrvalý se zdravou mírou pochybností. |
Práce má potenciál zaujmout a její celkové zvládnutí odpovídá bakalářskému projektu. Má však i velké rezervy jak technických tak architektonických aspektech. I přes uvedené výhrady doporučuji práci k obhajobě.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Urbanistické řešení | C | Základní myšlenka projektu spočívá v silném gestu oblouku, který s využitím svažitosti terénu přechází plynule z krajiny v blok budovy o šesti patrech bytů na jejím druhém konci. Autor dále uvádí, že využití volných ploch a střechy bude v kompetenci budoucích obyvatel nebo investora, čímž nám nedává žádný návod, jak této v počátcích odvážné redefinici krajiny pozemku porozumět. Náznaky silné vize se ještě odrážejí v atmosférických vizualizacích/kolážích, ve kterých se autor snad intuitivně k tématu krajiny vrací, ale v dalších krocích je již nijak nerozvíjí. Tato ztráta odvahy jako by se pak již prolínala celým projektem. Zdá se, jakoby snaha o utilitární zvládnutí jednotlivých provozů komplexu autorovi zabránila experimentovat s celkovým výrazem i samotnou náplní objektu, nebo s tím, co se děje okolo něj. Projekt by mohl být nezajímavější právě v oblastech, které se autor poněkud alibisticky rozhodl ponechat v gesci budoucích obyvatel. Potencionálně nejzajímavější pole práce tedy zůstává bohužel nezobrazeno, a proto skryto. Z hlediska provozu území zde nejsou závažné chyby. | |
| Provozní řešení | C | Budova kromě samotných bytových jednotek nabízí i nejrůznější kolektivní vybavenost, jako jsou knihovny, studovny nebo společenské místnosti. Zajímavé téma je zde však opět ponecháno napospas fádnosti ať už koncepční tak prostorové. Kolektivní prostory tu prostě jaksi jsou, ale ze zpracování projektu ani z prostorových řešení nelze vyčíst hlubší autorův záměr. Stejně tak dobře by mohly být tyto prostory nahrazeny byty a nic zásadního by se nastalo. Samotné dispoziční řešení jednotlivých bytů je celkem zvládnuté. Místy zvolené řešení generuje poměrně hluboké dispozice nebo úzké pokoje. U bytů typu A a B potom autor plýtvá prostorem při jejich napojení na komunikační prostory. Celkově je však provozní i dispoziční řešení akceptovatelné. Podle předložené dokumentace nenabízejí podzemní garáže dostatek parkovacích míst pro všechny byty. Bytů je 78 a garážovaných parkovacích stání je pouze 57 (nepočítaje tzv. „řadové domky“, které mají samostatné garáže). Zároveň není patrné jak autor zamýšlel vjezd do garáží ve východní části objektu na úrovni 1NP a 2NP. | |
| Technicko konstrukční řešení | C | Technicko-konstrukční řešení odpovídá záměrům autora. Z řezů vyplývá konstrukční výška garáží 3m, což se zdá být poněkud naddimenzované. Naopak poddimenzována se zdá být konstrukce zelené střechy, nicméně tento detail nelze ověřit, protože řez fasádou neodpovídá uvedenému měřítku. | |
| Architektonické řešení | C | Silné počáteční gesto je ve výsledku promarněnou příležitostí. Slibné náznaky něčeho téměř metafyzického v perspektivách/kolážích se rozplynou při podrobnějším zkoumání projektu a při pohledu na realitu technických výkresů. Gesto oblouku se tak stalo silnějším než schopnosti autora tento potenciál naplnit. | |
| Formální úroveň | B | Formální úroveň je dostatečná pro posouzení projektu. Detail fasády není v měřítku. |
eVSKP id 84924