VESELÝ, D. Nové organické polovodiče pre bioelektronické aplikácie [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2019.

Posudek vedoucího

Krajčovič, Jozef

Bakalářská práce studenta Dominika Veselého se zabývá atraktívní problematikou, která řeší využití nových organických polovodičů v bioelektronických aplikacích. Cíle bakalářské práce byly: A. vypracovat literární rešerši pro syntézy a vyžití nových molekul v oblasti organických bioelektronických aplikací B. syntézu a verifikace syntetických možností pro klíčový intermediát Student od svého začátku práce na dané problematice, která se datuje, na třetí semestr jeho studia vykazoval zájem a ochotu v nabývání nových poznatku jak po stránce teoretické tak i praktické. Pracoval na náročné a poměrně málo prostudované problematice zodpovědně, cílevědomě se zaměřením na vytýčené cíle. Rešeršní část bakalářské práce je zpracovaná přehledně a s logickou návazností jednotlivých kapitol. V experimentální části bakalářské práce je verifikován syntetický přístup syntézy 3,4-ethylendioxathiofenu, jako základního stavebního bloku pro další syntetické možnosti, kterým se student bude věnovat dál, během navazujícího studia. Navíc se student musel seznámit i s pokročilými identifikačními metodami v organické syntézy, mezi které bezesporu paří NMR. Tato bakalářská práce je zpracovaná přehledně a poskytuje velmi dobrou představu o využití a možné modifikaci nejčastěji využívaného polymeru PEDOT pro bioelektronické aplikace. Dále, je obohacená i experimentální část, ve které se v několika syntetických stupních podařilo připravit a identifikovat cílené deriváty. Práce bude sloužit jako výborný základ pro následující syntézy a svojí kvalitou převyšuje rámec obecné úrovně bakalářských prací. Předloženou bakalářskou práci doporučuji k obhajobě a na základě její úrovně ji hodnotím stupněm „výborně“ (A).

Posudek oponenta

Richtár, Jan

Bakalářská práce se zaobírá aktuálním a perspektivním tématem nových organických polovodičů pro bioelektronické aplikace. Autor jednak teoreticky pojednává o principu funkce bioelektronických zařízení, syntézy, vlastnostmi a aplikacemi vodivých polymerů, jednak prakticky popisuje syntézu monomeru jednoho z nejperspektivnějších a navrhuje jeho strukturní modifikace. Práce v rozsahu 51 stran je psána ve slovenském jazyce a je členěna logicky a přehledně. Text práce je napsán na dobré úrovni, místy však znepřehledněn formou psanou formou některých anglicismů (např. konfigurace „gate-u“ na str. 11; inter-molekulárne na str. 10), případně nepřesnostmi (Negishiho coupling využívá Zn, ne Zr – str. 18., HPLC spektrum namísto chromatogram) a ne plně jednotným písmem v syntetických schématech. Oceňuji kvalitu zpracování grafiky, kterou autor názorně doplňuje vysvětlovanou problematiku. Autor čerpá z 89 zdrojů převážně primární literatury. Teoretická část práce se zabývá úvodem do organické bioelektroniky, různými typy funkčních polovodičových systémů, technikami jejich přípravy a jejich aplikacemi. V dalších kapitolách teoretické části se autor věnuje metodám přípravy vodivých polymerů, diskutuje jejich nejvýznamnější zástupce včetně rozsáhlejší stati o polymeru PEDOT, na který navazuje jeho experimentální práce. Za částečně rušivé považuji subjektivně místy extenzivní popis reakcí v textu namísto využití plného potenciálu schémat. V sekci o polythiofenu navíc autor takto v textu mylně označuje 2-brom-5-magnesiumbromthiofen a 2-magnesiumbrom-5-bromthiofen za dvě rozdílné látky, přičemž se jedná o látky identické. Naopak oceňuji, že autor v teoretické části široce diskutuje spektrum syntetických modifikací jednotlivých polymerů a rovněž jejich vliv na fyzikálně-chemické vlastnosti a taktéž jejich derivatizaci pro účely organické bioelektroniky. Experimentální část se zabývá přípravou monomeru EDOT (B/6039) ve čtyřech syntetických stupních jako univerzální syntetické cesty pro přípravu derivátů EDOT. Dle mého názoru autor reprodukovatelným způsobem popisuje do detailu jak přípravu, tak purifikaci jednotlivých sloučenin včetně charakterizace bodem tání a metodami TLC, GC-MS a HPLC. Oceňuji rovněž spektrum metod, které autor využil pro monitoring průběhu reakcí (zejm. příprava B/6037), naopak pro srovnání bodu tání pro příště doporučuji citovat zdroj primární literatury (látka B/5008). V diskuzi autor stručně a jasně shrnuje syntetické aspekty jednotlivých stupňů přípravy, se kterými se potýkal během své práce a nastiňuje další směřování experimentů. Závěrem je nastíněn potenciál a inovativnost organické bioelektroniky, jakož i aktuálnost hledání alternativ k polymeru PEDOT:PSS, čemuž se autor hodlá ve své budoucí práci věnovat. Autor dle mého názoru v předložené práci prokázal schopnost orientovat se, čerpat a interpretovat odborné literární zdroje v teoretické části. V experimentální části a diskuzi ukázal schopnost tyto znalosti aplikovat v organické syntéze jak při návrhu syntetické cesty a jejím experimentálním provedení, tak při využití moderních analytických metod při purifikaci a charakterizaci jednotlivých sloučenin. Práci doporučuji k obhajobě a hodnotím ji známkou A.

eVSKP id 116071