KARASOV, A. Fluorescenční sondy pro studium kinetiky fotokatalytických reakcí [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2025.

Posudek vedoucího

Dzik, Petr

Téma bakalářské práce se zaměřuje na posouzení možného využití redoxní fluorescenční sondy resazurin pro hodnocení fotokatalytické aktivity, což je aktuální oblast s významným využitím zejména v environmentálních aplikacích. Ačkoli začátek práce byl rozpačitý a postup studenta zpočátku nenaznačoval výraznější progres, ve druhé polovině se výrazně zlepšil jeho přístup, soustředění i pracovní nasazení. V závěru práce student předvedl velmi solidní výkon – podařilo se mu získat kvalitní a relevantní výsledky, které byly přehledně zpracovány do grafické podoby a doprovázeny dobře strukturovanou a věcně správnou diskuzí. Tato závěrečná fáze práce přesvědčivě vyrovnala slabší úvod a přispěla k celkově pozitivnímu dojmu z odevzdané práce. Formální i jazyková stránka odpovídá standardům, práce je přehledně členěná a srozumitelně napsaná. Přes pomalejší začátek hodnotím práci jako přínosnou a uzavírající se v dobré kvalitativní rovině. S ohledem na vývoj během semestru a úroveň konečného zpracování uděluji práci hodnocení C.

Posudek oponenta

Mravec, Filip

Student Amiran Karasov předkládá bakalářskou práci na zajímavé téma studia fotokatalytických reakcí pomocí fluorescenčních sond. Práce má standardní strukturu a jako taková obsahuje malé množství překlepů i když se sem tam objeví krkolomnější vyjádření. Současný stav řešené problematiky je zahrnut do Teoretické části, která je tak čtivá a obsahuje důležité a podstatné informace. Jako návrh na vylepšení je překreslení jednoduchých reakčních schémat přímo studentem (Obr. 6-9) nebo obrázek 11 na straně 20. Dále by nebylo špatné neuvádět zkratky bez vysvětlení do abstraktu práce. Úvod obsahuje popis fluorescence, který je krátký, ale pěkně zpracovaný s jednou drobnou nepřesností, a to rozlišení fluorescence a fosforescence na základě doby dohasínání. To je ve většině případů pravda, nicméně v podstatě jde u fosforescence o přechod se změnou multiplicity na rozdíl od fluorescence. Experimentální část je dobře a plně popsána, jen v přehledu chemikálií chybí oxid wolframový a grafitický karbonitrid. V kapitole 4.2 pak není jasné, jestli poměr zásobního roztoku a roztoku glycerolu je objemový nebo hmotnostní, to samé u uváděných procent a například u zastoupení jednotlivých forem oxidu titaničitého. Kapitola 5 Výsledky a diskuze je velmi bohatá a diskutuje mnoho experimentálních aspektů jako koncentrace katalyzátoru, vliv glycerolu, pH, vliv intenzity lampy a studium na imobilizovaných vrstvách. Pro lepší orientaci bych rozšířil popis některých obrázků, protože např. u obrázku 14 není jasné, jestli pozorujeme resazurin nebo resorufin, byť se z průběhu křivek dá odpověď odvodit. Rozhodně není jasné, která koncentrace katalyzátoru patří zobrazované křivce na obrázku 22, strana 35. Také není jasné, co jsou závislosti označená 1-4 na obrázku 24, strana 37. Jedná se o opakování? Jako velmi zajímavé hodnotím zvolení kinetického parametru „čas dosažení maxima“. K této části mám faktické doporučení. Při analýze poklesu emise resazurinu by bylo vhodné zohlednit i nárůst resorufinu, protože jeho spektrum zasahuje i do studované emisní oblasti 650 nm resazurinu a bude tak snižovat skutečnou rychlost poklesu resazurinu. Předloženou práci doporučuji k obhajobě a navrhuji hodnocené stupněm výborně/A.

eVSKP id 163049