JANEK, J. Elektrochemický imunosenzor založený na derivátech grafenu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2025.
Diplomová práce Bc. Jakuba Janka se zabývá testováním derivátů grafenu, konkrétně grafenové kyseliny a dusíkem dopované grafenové kyseliny, jako potenciálních nanomateriálů pro vývoj elektrochemického imunosenzoru s využitelností pro „point of care“ aplikace. Tento typ biosenzoru byl navrhnut a optimalizován pro stanovení deficitu metabolizované formy vitamínu D3 a byl uskutečněn ve spolupráci s Českým institutem výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) Univerzity Palackého. Diplomová práce splnila zadání ve všech stanovených bodech. Student se věnoval zvolenému tématu, konzultoval, a prokázal schopnost samostatně pracovat, analyzovat naměřená data a formulovat závěry. Práce je zpracována v anglickém jazyce na dobré úrovni, s odpovídající odbornou slovní zásobou. Formální i prezentační stránka práce je taktéž na dobré úrovni, struktura dokumentu je přehledná a vhodně uspořádaná. Student využil široké spektrum relevantních zdrojů s celkovým počtem 61 citací. S citacemi student vhodně pracoval jak v rešeršní části, tak při diskusi výsledků. Práci může částečně znehodnocovat její kratší rozsah, nicméně počet normostran je doporučený, a z mého pohledu protentokrát kompenzovaný aktivitou studenta při sepisování jeho prvoautorského článku, který je v současné době zaslaný do impaktovaného Q1 žurnálu.
Magisterská práce Bc. Jakuba Janeka se zabývá návrhem a experimentálním ověřením elektrochemického imunosenzoru pro detekci 25-hydroxyvitamínu D. Autor využívá sítotiskové uhlíkové elektrody (SPCE) modifikované grafenovou kyselinou (GA) a její dusíkem dopovanou variantou (NGA). Práce reaguje na aktuální společenský i medicínský problém nedostatku vitamínu D a přináší inovativní přístup využívající pokročilé uhlíkové nanomateriály. Dusíkem dopovaná grafenová kyselina zatím v této oblasti není běžně využívána, zejména ne ve spojení s levnými elektrodovými platformami typu SPCE, což zvyšuje originalitu celé práce. Experimentální část je metodicky dobře navržená a výsledky jsou prezentovány přehledně a srozumitelně. Oceňuji také formální zpracování, zejména vysokou úroveň grafického doprovodu – schémata, voltamogramy i tabulky jsou přehledné a dobře integrované do hlavního textu. Práce má jasnou strukturu, angličtina je srozumitelná a styl přiměřeně odborný. Rešeršní část obsahuje přehled klíčových parametrů konkurenčních imunosenzorů a slouží jako dobrý rámec pro interpretaci vlastních výsledků. Přestože zadání práce bylo splněno ve všech bodech, nelze přehlédnout určité rezervy. Především je práce celkově velmi stručná – jednotlivé části jsou často až příliš úsporné a některá důležitá témata jsou diskutována jen okrajově. V tomto ohledu očekávám, že autor při obhajobě podrobněji vysvětlí rozsah práce a případná rozhodnutí týkající se její zestručněné formy. V diskusní části by bylo vhodné věnovat více prostoru odůvodnění rozhodnutí. Zejména volba NGA místo GA je zmíněna bez hlubšího vysvětlení. Podobně by si zasloužil komentář výběr testovaných interferentů při hodnocení selektivity, nebo podrobnější zdůvodnění poklesu Rct. Práce také sice uvádí způsob výpočtu limitu detekce (LOD), avšak konkrétní numerické hodnoty těchto parametrů chybí. Navzdory výše uvedeným výhradám hodnotím práci jako zdařilou a přínosnou. Zvolený přístup využívající NGA na levné SPCE platformě je inovativní a má potenciál pro další výzkum i aplikace. Výsledky jsou věrohodné a experimentální část je zvládnuta dobře. Práci doporučuji k obhajobě a navrhuji hodnotit známkou velmi dobře (B).
eVSKP id 168683