GÁLIK, S. Rizika bilančních podvodu a jejich odhalování [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta podnikatelská. 2024.
Celková prokázaná shoda práce s jinými zdroji je na úrovni 1,8 %, shoda s jakýmkoliv individuálním dokumentem je nižší než 1 %. Na základě těchto údajů je možné práci označit za původní. Práci považují za kvalitní.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění stanovených cílů | A | Cíl diplomové práce byl na straně 12 formulován následovně: Cieľom diplomovej práce je rozobrať problematiku bilančných podvodov, charakterizovať motívy, kvôli ktorým k bilančným podvodom dochádza, spôsoby ich vykonania formou manipulácie položiek účtovnej závierky, zistiť riziko existencie bilančných podvodov pomocou detekčných modelov a navrhnúť postup, ktorý umožní detekciu rizika existencie bilančných podvodov". Domnívám se (i když s dílčími výhradami uvedenými níže) že tento cíl byl v práci naplněn a dosažen. | |
| Zvolený postup řešení, adekvátnost použitých metod | A | Zvolený postup řešení odpovídá náročnosti cíle a také potřebě praktické aplikace. Řešení je ovšem jedno z mnoha, autor také zmiňuje možnost uplatnění kvalitativní analýzy - spolu s důvody, pro které nebyla uplatněna. Vůči způsobu řešení a metodám nemám výhrady. | |
| Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry | B | K tomuto bodu má více námětů. V práci se kupříkladu uvádí: "Predpokladáme, že ... zamestnanci majú rozdielny stupeň zainteresovanosti na účtovnej závierke ako manažment, veritelia alebo akcionári a ... podnety pre manipuláciu účtovnej závierky prichádzajú práve od spomenutých troch hlavných skupín". Může to platit u managementu, jisté pochybnosti mám u věřitelů a vlastníků, protože v jejich zájme je právě to, aby účetnictví neposkytovalo špatné informace. V práci se dále uvádí: "... tento model klasifikuje od 38% do 76% manipulátorov správne, teda spoločnosti, ktoré naozaj manipulovali výkazmi, a medzi 3,5% až 17,5% klasifikuje nesprávne, to znamená, že model klasifikuje spoločnosť ako manipulátora aj keď ním v skutočnosti nie je". Tahle nesprávná klasifikace se ovšem týká pouze falešné pozitivity, ne falešné negativity. U problematiky vykazování výnosů ze závazků (a i jinde) by se vyžadovala detailnější deskripce, protože z textu není možné zjistit, o co ve skutečnosti jde. V práci se dále uvádí: "... vznikla možnosť tieto informácie, ktoré sú verejňované v účtovnej závierke ... v závislosti na veľkosť účtovnej jednotky obmedziť. Vznikla tu možnosť manipulácie s účtovnými údajmi s cieľom udržať sa v určitom rozmedzí ... pre ktorú sa spájajú menšie požiadavky na rozsah zverejňovaných informácií". To bych autora mírně poopravil, protože tenhle způsob manipulace by předpokládal manipulaci empiricky ověřitelných dat (třeba o počtu zaměstnanců) a to za účelem nevykazování pouze průvodních informací. I když se u pachatelů bilančních podvodů neočekává realizace analýza nákladů a užitků (cost-benefit) dá se předpokládat, že tohle není nejčastěji používaným způsobem manipulace. V části 2.1.2 se uvádí: "Tento prístup môže byť využitý na zníženie daňových nákladov a zvýšenie čistého zisku ...". To ovšem může byt současně dosaženo pouze tehdy, neexistuje-li vazba mezi účetnictvím a daní z příjmů (nebo je tato vazba slabá) - a i tehdy ne stejným přístupem. Tabulka 2: Metódy s cieľom nadhodnotenia účtovných položiek obsahuje část "Vykázanie výnosov alebo nákladov v nesprávnom účtovnom období". Vykázaní v nesprávném období může ovšem vést k tomu, že zmíněné položky budou podhodnoceny. V práci se dále uvádí: "To môže viesť k motivácii manipulovať tieto hodnoty prostredníctvom fiktívnych nákladov alebo ich nadhodnocovania s cieľom znížiť výnosy a tým zisk". Jakákoliv manipulace s náklady ovšem není schopná ovlivnit výnosy. | |
| Praktická využitelnost výsledků | B | Oceňuji užití praktických příkladu v přehledových částech práce, zejména v kapitole 2 také praktické ilustrace využití konkrétních modelů na reálných datech. Některé komentáře a závěry využitelnost částečně (rozhodně však ne významně) snižují, jako příklad uvedu text: "Medzi tieto náklady patria náklady, ktoré nie sú priamo spojené s výrobou produktu alebo služby ako napríklad mzdy, náklady na marketing, cestovné náklady alebo náklady spojené s prevádzkou kancelárie. Americká účtovná závierka konkrétne túto položku obsahuje a je nazvaná ako selling, general and administrative expenses (SGA). Naopak v českej účtovnej závierke sa takáto položka nevyskytuje". To platí pouze částečně, pokud se díváme pouze na přílohu 2 vyhlášky 500/2002 Sb. a opomeneme řádky B a C přílohy 3 stejné vyhlášky. | |
| Uspořádání práce, formální náležitosti, použitá terminologie a odborná jazyková úroveň | B | Uspořádaní práce odpovída standardnním zvyklostem. Náměty pro zamyšlení se týkajís spíše formulací. Na s. 29 se nachází nedokončená věta: "Táto časť bude rozdelená do.", stejně tak je tomu na konci s. 31: "Tento spôsob bude viesť k nižším.". Schéma č. 4 obsahuje podrobnější přístupy k bilančním podvodům pouze u nadhodnocení položek. V části 3.2 chybí vysvětlení některých zkratek. V práci se na některých místech objevuje nevhodná stylizace nebo překlepy, kupříkladu "Avšak najväčšie spôsobené škody sú práve u bilančných podvodoch","U každého subjektu, teda páchateľovi, ktorý sa podieľa na manipulácii účtovných výkazov, existuje potreba", "Nadhodonotenie položiek". Formulace "páchateľ si musí svoje chovanie odôvodniť vo svojej hlave" (a jiné) je docela jistě pravdivá, nicméně slovenský jazyk poskytuje dostatek výrazových prostředků pro vyjádření stejného závěru i jiným způsobem. Výhradu mám vůči užívaní termínu: "finanční výkazy" místo "účetní závěrka", i když jde o obecnejší problém, který se zdaleka netýka pouze této práce. Stejně tak "diskreční akruály". Graf 4 prezentuje lineární vývoj, i když hodnoty M-Score byli zjišťovány ke konkrétním datům - na místě by tedy bylo spíše použití třeba sloupcového grafu. | |
| Práce s informačními zdroji, včetně citací | A | Práce vychází z velkého počtu zdrojů, což při podobně zaměřených tématech není nikterak na škodu - právě naopak. Spíše doporučení než výhradu bych měl ke spůsobu citace (uvádí se za bodkou na konci textu ke kterému se citace vztahuje a to formou odkazu pod čarou). I když je tento způsob akceptován u závěrečných prací, liší se poněkud od akademického standardu u prací vyššího stupně a navíc zvyšuje rozsah textu (pretože stejné informace jaké se nachází pod čarou jsou uváděny i v seznamu literatury na konci). Navíc (i když se to netýká předkládané práce) sa v praxi dosti časti vyskytuje uvádění odkazu nikoliv přímo u citovaného textu, ale až na konci odseku. |
Cieľ záverečnej práce bol splnený. Po štylistickej stránke práca obsahuje jednohláskové spojky, predložky na konci riadku. Po odbornej stránke je možné vytknúť chýbajúce zdôvodnenie výberu analyzovaných spoločností. Za prínos práce je možné považovať spracovanie a prehľadný súhrn modelov, ktorými je možné identifikovať podvody.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění stanovených cílů | B | ||
| Zvolený postup řešení, adekvátnost použitých metod | B | ||
| Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry | B | ||
| Praktická využitelnost výsledků | A | ||
| Struktura práce, použitá terminologie a odborná jazyková úroveň | C | ||
| Práce s informačními zdroji | B |
eVSKP id 160455