STEJKORA, J. Studium organických molekulárních látek pomocí rentgenového záření. [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2009.

Posudek vedoucího

Salyk, Ota

Zadání bylo bez výhrad splněno, ačkoliv nebyla k dispozici experimentální data a výpočty byly prováděny na datech z veřejných databází. Student dobře zpracoval poskytnutou literaturu a zvláště iniciativně zjistil a opatřil příslušné programové vybavení, se kterým se naučil pracovat. Výsledky byly zpracovány kvalitně do grafů v programu Origin7 v publikační kvalitě. Inerpretace a diskuse výsledků je poněkud stručná a z prezentovaných tabulek není zcela zřejmé, co jsou vstupní krystalografická data a co data získaná výpočtem, a jejich plné porovnání. Student iniciativně využil konzultací s odborníky na VŠCHT v Praze.

Posudek oponenta

Richtera, Lukáš

Náplní předložené bakalářské práce studenta Jakuba Stejkory je studium organických molekulárních látek pomocí RTG záření. Využití difraktogramu pro určení krystalografické struktury se může zdát jako zbytečné a nepřínosné, nicméně opak je pravdou. Je jasné, že u látek, u nichž lze připravit kvalitní monokrystaly je nejschůdnějším řešením využití RTG monokrystalové strukturní analýzy. Současné moderní přístroje dovolují určit struktury, jejichž řešení by bylo ještě před několika desetiletími naprosto nemyslitelné. Využití práškové difrakce pro určení struktury komplikovanějších systémů je stále ještě limitováno řadou faktorů, lze však očekávat obdobný trend ve vývoji při možnostech určování i komplikovanějších struktur. Nelze samozřejmě očekávat, že v tomto ohledu přinese předložená bakalářská práce nové a nečekané výsledky. Je však třeba si uvědomit, že seznámení se s metodami studia struktury látek pomocí RTG záření (včetně způsobů řešení struktur) a srovnání jejich možností je pro studenta velice přínosné. Vypracovaná bakalářská práce bude jistě i cenným studijním materiálem pro další studenty zabývající se v budoucnu touto tematikou. Pozornost byla věnována sloučenině s názvem 1,4-diketo-3,6-dipyridylpyrrolo-[3,4-c]-pyrrol. V práci je sice uvedeno, že se podařilo získat zpětně z teoretického difraktogramu strukturu této látky. Je dokonce připojen i *.cif soubor. Chybí však srovnání takto zjištěné struktury se strukturou reálnou (tj. srovnání zjištěných vazebných délek a vazebných úhlů s reálnými). Práce již na první dojem působí velmi dobrým dojmem. Členění jednotlivých částí práce i samotného textu je logické. Grafická úroveň práce je obecně vysoká, vložené obrázky mají většinou dostatečné rozlišení. Přesto lze nalézt v práci několik formálních chyb a nedostatků: Na str. 3 je v abstraktu uveden název "diketo-dipyridyl-pyrrolo-pyrrolu", v klíčových slovech pak "diketo-pyrolo-pyrol" (tedy pyrolo s jedním "r"). V úvodu na str. 6 je pak stejná skupina látek označována jako "diketopyrrolopyrroly". V rámci práce by mělo být použito jednotné nomenklatury (nemluvě o chybách). Na str. 6 (a dále např. na str. 21) je zmiňována Cambridgeská strukturní databáze resp. The Cambridge Crystallographic Data Center. Bylo by lépe pro přehlednost používat zavedenou zkratku CCDC. Na straně 10. je v textu rozdělené slovo "krysta- lickém". Na str. 11. je používán pojem mříž. Tento pojem se sice používá, avšak běžněji je zaveden pojem mřížka a používání tohoto pojmu bych napříště doporučil (nejedná se však o chybu). Obrázky 5 na str. 11, 6 na str. 12, 7 na str. 14 a obrázek 8 na str. 16 se vymykají celkově kladnému hodnocení grafické úrovně práce. Jejich rozlišení je krajně nedostatečné, ideální by v tomto případě bylo použití vektorové grafiky. Na str. 12 v tabulce 2 jsou uvedeny typy centrování s počátečním velkým písmenem, např. "Primitivní" nebo "Bazálne centrovaná", avšak poslední dva typy jsou uvedeny s malými písmeny "romboedricky centrovaná vzhledem k hexagonálním osám" a "primitivní vzhledem k romboedrickým osám". Dále je na str. 12 v textu odkazováno na tabulku 2, avšak odkaz má zcela evidentně vést k tabulce 3 a následně odkaz na tabulku 3 má ve skutečnosti být odkazem na tabulku číslo 4. Na str. 16 je použit jeden typ uvozovek ("krystalová třída"), jiný je použit např. na str. 28 („Crystals“). V rámci textu by měl být použit pouze jeden typ uvozovek (z typografického hlediska je správnější způsob použitý na str. 28. Na str. 19 chybí mezera mezi slovy "Jestliže" a symbolem "fí", odstavec v kapitole 2.3.2 není ukončen tečkou. Na str. 20 je uveden interval, do něhož spadá rozměr zrn práškového vzorku, chybí však jednotka. Na str. 21 v kapitole 2.5.1 je hrubka "počítačoví software". Na str. 23 je uvedena věta "Kondicionace je potom technologický postup při výrobě pigmentu, kdy se surová látka vaří po dobu 2 hodin v tetrahydrofuranu (THF) pri 145°C.", která je nedokonalá jak po stránce větné skladby, tak i z pohledu vhodné terminologie (bylo by vhodnější použít výrazu reflux). Zápis "145°C" je chybný, správně "145 °C". Na str. 24 je překlep "nálezeného". Na str. 30 končí druhý odstavec dvěma tečkami "fitování..", mezi slovem a čárkou je mezera "optimalizaci ,". Předloženou práci doporučuji práci k obhajobě.

eVSKP id 19510