KUČERA, O. Anténa a nízkošumový zesilovač pro pásmo L [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2017.
Student měl za úkol vytvořit prototyp nízkošumového zesilovače a návrh antény pro příjem meteorologických snímků v pásmu 1,7 GHz. První část práce je věnována obecným informacím o družicové komunikaci a systémům pro pořizování meteorologických snímků, které podporují distribuci v daném frekvenčním pásmu. Z toho také vyplynuly parametry jednotlivých družic potřebné pro výpočet energetické bilance, jehož výsledky byly použity pro nalezení optimálního řešení přijímací soustavy. Parametry ovšem nebyly zpracovány vhodnou cestou tak, aby z nich bylo možné snadno odhadnout potřebné parametry přijímacího systému. Očekával bych rozbor výkonu signálu a šumu pro různé elevace a různé průměry parabolických antén, v práci je zpracován pouze případ pro 90° elevaci a konstantní šumovou teplotu antény. Navíc výpočty výkonu šumu v přijímacím systému nejsou správné, SNR těsně před přijímačem, tj. v bodě T2 na obr. 6, vychází lepší jak těsně za anténou, tj. v bodě T1. Praktická část práce popisuje návrh a výsledky měření nízkošumového zesilovače a návrh a simulaci parabolické antény se šroubovicovou anténou v ohnisku. Výsledky měření zesilovačů jsou dobré a u jednoho se podařilo dosáhnout výborného výsledku 0,7 dB šumového čísla při 33 dB zisku. Zde bych pouze očekával spíše složený návrh obsahující optimální využití jak obvodů s rozprostřenými parametry, tak i součástek se soustředěnými parametry. Návrh antény považuji za správně zpracovaný, postrádám pouze výrobní dokumentaci umožňující dodržení všech detailů při výrobě. Po formální stránce je práce zpracována dobře, objevuje se zde však množství gramatických chyb a překlepů a místy i neodborné formulace. Zadání práce lze považovat za splněné, chybí pouze výrobní dokumentace k anténě. Zásadním nedostatkem je ovšem nesprávný rozbor energetické bilance, o který se veškerý návrh opírá a proto doporučuji práci k obhajobě pouze se 77 body.
Student se ve své práci nazývá návrhem nízkošumového zesilovače (LNA) pro pásmo L, který má sloužit pro příjem meteorologických snímků družic v pásmu 1,7 GHz. V prvé části student popisuje meteorologické satelitní systémy a možnosti jejich příjmu. Poté počítá energetickou rovnici mezi satelitem a přijímací stanici, z čehož vyvozuje parametry zesilovače (zisk, šum) a vlastnosti antény. V této teoretické části student při návrhu postupoval správně a k této části nemám připomínek. Dále student navrhuje nízkošumový zesilovač a to jednak s rozprostřenými a jednak se soustředěnými parametry na dva rozdílné mikrovlnné substráty (FR4 a Diclad 870). Zde se podle mě měl student zaměřit pouze na návrh Diclad 870, který má lepší elektrické vlastnosti. Z výsledků měření je patrné, že dané zapojení mají podobné hodnoty zisku i velikosti šumového čísla. Jediný nedostatek shledávám v horším přizpůsobení vstupu a výstupu zesilovače. V další části student navrhuje šroubovicovou (helical) anténu jako ozařovač parabolické antény k dosažení požadovaného zisku. Ačkoliv se jedná pouze o teoretický návrh, z výpočtu je patrné, že anténa bude mít požadovaný zisk. Práce má 72 stran včetně příloh, po formální stránce je na dobré úrovni, v textu se občas objevují drobné chyby (chybí jednotky, neexistující odkazy), které však nijak výrazně nezhoršují kvalitu této diplomové práce.
eVSKP id 102221