ŠTINDLOVÁ, J. Změny antioxidantů ve vybraných druzích ovoce v průběhu dlouhodobého zmražení [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2010.
Studentka ve své bakalářské práci zpracovala stručnou rešerši zaměřenou na charakterizaci vybraných odrůd lokálních drobných plodů, obsah aktivních látek a možnosti jejich skladování. V rozsáhlé a časově poměrně náročné experimentální části zvládla metody stanovení skupinových antioxidačních parametrů i instrumentální analýzu individuálních fenolických látek metodou HPLC/UV-VIS. K řešení zadaných úkolů přistupovala studentka se zájmem a případné problémy řešila zcela samostatně . Projevila rovněž značnou míru organizačních schopností při plánování experimentů s labilním biologickým materiálem, potřebnou experimentální zručnost a laboratorní dovednosti. V průběhu řešení bakalářské práce získala studentka solidní metodický základ a nezbytné zkušenosti k další experimentální práci. Získané pilotní výsledky zpracovala do přehledné práce s minimem chyb. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem doporučuji práci k obhajobě a hodnotím celkovou známkou výborně (A).
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Studium literatury a její zpracování | B | ||
| Využití poznatků z literatury | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | A | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | A | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A | ||
| Využívání konzultací při řešení práce | A | ||
| Celkový přístup k řešení úkolů | A |
Studentka Jitka Štindlová předkládá bakalářskou práci zabývající se změnami obsahu antioxidantů, ke kterým dochází v drobném bobulovitém ovoci během dlouhodobého mražení, přičemž ovoce bylo před samotným mražením zpracováno různými způsoby. Teoretická část se stručně zabývá především volnými radikály, antioxidanty, přehledně jsou diskutovány možnosti uchovávání a zpracování ovoce, velmi pěkně studentka popsala vybrané druhy ovoce. V souhrnu použité literatury na konci práce není dodržen jednotný styl uvádění použitých zdrojů informací, např. citace [9] a [10], [7] a [12]. V kapitole Výsledky a diskuse se studentka odkazuje na nesprávně očíslované kapitoly, např. stanovení kyseliny askorbové, odkázáno na kap. 3.7.4., skutečné označení je 4.8.3. Ze stylistického hlediska je však teoretická část zpracována na vysoké úrovni. V experimentální části je pak pomocí spektrofotometrických a instrumentálních metod sledován obsah antioxidantů a jejich měnící se hladiny v závislosti na způsobu zpracování a délce skladování. Získané výsledky studentka přehledně shrnula do grafů a tabulek. Při uvádění konečných výsledků doporučuji jednotnou formu jejich vyjádření, obvykle se uvádí v hmotnostních jednotkách na 100 g. U chromatogramů uvedených v příloze bych rovněž doporučila doplnit popisy píků. Z hlediska odbornosti působí práce dobrým dojmem. Z předložené práce je patrné, že studentka zvládla zadané úkoly velmi dobře a nabyté dovednosti využije také do budoucna. Práci doporučuji k obhajobě a hodnotím známkou výborně (A). Otázky: 1) Podle jakého klíče byl vybírán způsob ošetření ovoce před uskladněním? Jedná se o empirické metody nebo odzkoušené technologické postupy? 2) Jak si vysvětlujete prakticky u všech druhů ovoce a typů zpracování nárůst obsahu kyseliny askorbové po jednom měsíci zpracování?
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Logické členění práce | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | A | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | B | ||
| Využití literatury a její citace | B | ||
| Formální úroveň práce – celkový dojem | B | ||
| Úroveň jazykového zpracování | A | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A |
eVSKP id 28243