ČELKO, J. Modelování systémů člověk-stroj pomocí McRuerových modelů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2022.
Úkolem bakalářské práce bylo seznámit se s McRuerovými modely lidského operátora v systémech člověk-stroj, vytvořit sadu experimentů pro sběr dat a získaná data vyhodnotit v prostředí MATLAB. Student Jakub Čelko samostatně nastudoval, pochopil i aplikoval potřebné partie matematiky, z kterých se část vyučuje až v našem magisterském studiu. K práci přistupoval svědomitě a s plným nasazením. Tomu odpovídá i vysoká úroveň výsledné technické zprávy. Při elektronických a osobních konzultacích, které využíval v dostačující míře, vystupoval velmi skromně, ale přitom cílevědomě. Rozsah datových setů naměřených studentem považuji za přiměřený bakalářské práci. Za zmínku stojí rovněž i fakt, že se student dobrovolně přihlásil do mezinárodní konference EEICT, kde prezentoval příspěvek na téma své bakalářské práce. V závěru naznačil další oblasti, které nepochybně stojí za prozkoumání. Věřím, že bude pokračovat v magisterském studiu a dále se věnovat obdobné problematice. Konstatuji, že student Jakub Čelko u mě získal 96 bodů a klasifikuji jeho práci známkou „výborně“.
Bakalářská práce pana Čelka se zabývá možnostmi modelování člověka jako regulátoru v systému člověk-stroj využitím známých McRuerových lineárních modelů. Práce obsahuje krom Úvodu a Závěru celkem 5 kapitol, přičemž první kapitola stručně shrnuje teorii týkající se popisu a modelování lidského operátora (celkem 4 strany). Zde by bylo vhodné uvést, že aproximační přenosy uvedené v tabulce 1.1 jsou platné pouze v omezeném frekvenčním rozsahu. Poté následují další 4 kapitoly, které lze považovat za vlastní dílo studenta. V kapitole 2 popisuje návrh metody a postup získání dat na základě reálných měření, v kapitole 3 pak rozebírá vhodné budící signály pro měření odezev lidského operátora. Zvolenou koncepci i volbu vstupních signálů (včetně zdůvodnění výběru) považuji za správné. Čtvrtá kapitola prezentuje dosažené výsledky získané měřením a identifikací parametrů navržených operátorových přenosů. Výsledky jsou vhodně okomentovány a doplněny přehlednými grafickými výstupy. Stejně tak i výsledky v kapitole 5. Z těchto kapitol je patrné, že student přistupoval k řešení problému systematicky a pečlivě, všechny kroky a volby patřičně zdůvodnil a výsledek tak svědčí o poměrně dobré orientaci studenta v dané problematice. Jediné, co by v této části práce zasloužilo doplnit, je popis, proč si můžeme dovolit aproximovat rovnici 4.1 rovnicí 4.3 (resp. proč je důležitá dynamika modelu až od zmíněné frekvence 0,2 rad/s) a proč byl v případě rovnice 5.1 zvolen právě tento tvar přenosové funkce. Problematické by se mohlo zdát i to, že student získal výsledky měřením pouze jediné osoby (sebe sama), z čehož samozřejmě není možné vyvozovat obecné závěry. Nicméně prezentované výsledky potvrzují jednak platnost aplikované teorie a jednak také správnost zvolené koncepce. Z toho vyplývá, že uvedená práce může posloužit jako velmi dobý základ pro další experimenty se statisticky významnějším počtem měření a vzhledem k rozsahu a komplexnosti této práce to tudíž nepovažuji za výtku. Po formální i stylistické stránce je práce rovněž na výborné úrovni. Rozsah práce i využití odborné literatury považuji rovněž za přiměřené danému typu práce. Zadání práce bylo kompletně splněno. Práci pana Čelka tak doporučuji k obhajobě a navrhuji hodnocení 93 b/A.
eVSKP id 142347