DVOŘÁKOVÁ, M. Nové trendy ve využití probiotik v kosmetických výrobcích a jejich charakterizaci [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2023.

Posudek vedoucího

Trachtová, Štěpánka

Diplomová práce Bc. Moniky Dvořákové byla zaměřena na téma využití probiotických mikroorganismů v kosmetických výrobcích a zejména možnosti jejich identifikace molekulárně diagnostickými metodami. V několika typech komerčně dostupných kosmetických výrobcích různého charakteru (krém, pleťová maska, plátýnková maska a pleťové sérum) byla ověřována přítomnost výrobcem deklarovaných probiotických mikroorganismů. V rámci teoretické části práce studentka za použití aktuální literatury (více než 100 literárních zdrojů) vypracovala zdařilou literární rešerši na zadané téma. V následující praktické části práce věnovala pozornost optimalizaci výběru vhodné metody izolace DNA z vybraných výrobků, které již svým charakterem a složením (přítomnost konzervantů) silně ovlivňovaly zvolené postupy práce. Následně byla metodami PCR a PCR v reálném čase s HRM analýzou provedeno ověření přítomnosti výrobcem deklarovaných mikroorganismů a s cílem ověřit přítomnost živých mikroorganismů byla provedena PCR v kombinaci s použitím barviva propidium monoazid. Z pohledu vedoucího práce bych chtěla vyzdvihnout zejména experimentální část práce, kdy v krátkém časovém horizontu, studentka prokázala nejen zručnost, ale především schopnost samostatné práce při provádění experimentů. Celkově mohu konstatovat, že v průběhu řešení studentka přistupovala k práci se zájmem o danou problematiku, její přístup hodnotím kladně. Vzhledem k výše uvedenému, a protože všechny cíle v zadání diplomové práce byly splněny, doporučuji práci k obhajobě a klasifikuji ji známkou velmi dobře/B.

Posudek oponenta

Němcová, Andrea

V předložené diplomové práci se Bc. Monika Dvořáková zabývala využitím probiotik v kosmetických výrobcích a jejich prokázáním pomocí molekulárních technik. Téma je v současnosti aktuální a velice zajímavé. Postupně se objevuje široký význam jak střevního, tak kožního mikrobiomu pro celkové zdraví člověka. V teoretické části práce autorka pojednává o dané problematice s využitím řady odborné literatury. Bylo využito úctyhodných 132 publikačních zdrojů převážně zahraničních autorů. Nicméně v textu se vyskytují často různé překlepy nebo například rozličné řádkování (str. 72, kap. 5.8). Také bych chtěla upozornit, že latinské názvy se obvykle píšou kurzívou (například názvy jednotlivých vrstev pokožky, str. 9). V experimentální části práce byly využity klasické i moderní molekulární metody vyžadující zručnost a trpělivost, a také orientaci v problematice a schopnost plánování postupných experimentů, jelikož se pracovalo s komplexní kosmetickou matricí. To dokazuje i využití kultivačních postupů před samotnou izolací mikrobiální DNA z kosmetických výrobků. Výsledky experimentální části práce jsou přehledně zpracované převážně v tabulkách a stručně okomentované. Kromě formálních chyb a překlepů bych měla k práci jednu připomínku. V kapitole 5.7 se pojednává o prokázání DNA kvasinek, k čemu byly dle autorky využity specifické primery pro kvasinky, nicméně byla prokázána přítomnost bakteriální DNA. S největší pravděpodobností se bude jednat o překlep v textu. Nicméně dle složení kosmetických výrobků uvedených na str. 36 – 40 by kvasinkovou DNA měly obsahovat výrobky značky Benton, konkrétně kvasinky Galactomyces. Ve výsledcích je ale sledována a také prokázána kvasinková DNA pouze ve výrobku Mechnikov (ve složení uvedeny 4 typy probiotických bakterií). Může autorka toto vysvětlit? Byly testovány na kvasinkovou DNA i výrobky Benton? Z výše uvedeného můžu konstatovat, že studentka Bc. Monika Dvořáková splnila zadané cíle práce, práci doporučuji k obhajobě a hodnotím stupněm výborný (A).

eVSKP id 149005