HAVLÍČEK, J. Návrh na rozšíření portfólia oborově zaměřeného hedgeového fondu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta podnikatelská. 2022.
Globálním cílem předložené diplomové práce Bc. Jaroslava Havlíčka je vypracování investičního doporučení pro doplnění portfólia oborově zaměřeného hedgeového fondu dle požadavků jeho managementu o akcie farmaceutických a biotechnologických společností. K naplnění uvedeného hlavního cíle si autor stanovil následující parciální cíle: 1) Prvotní výběr vhodných farmaceutických a biotechnologický společností dle požadavků managementu fondu. 2) Analýzu a komparaci vybraných farmaceutických a biotechnologických společností na základě získaných dat. 3) Verifikaci vybraných farmaceutických a biotechnologických společností z hlediska jejich možného bankrotu. Následuje metodologie, kterou považuji za vcelku vyhovující. Teoretickou část diplomové práce považuji za odpovídající obsahu následné praktické části. Spočívá jednak v charakteristice kolektivního investování a specifik Exchange Traded Funds, a jednak v popisu následně použitých finančních ukazatelů a metod. Pokud se týká praktické části, hodnotím ji rovněž jako bezproblémovou. V podstatě se jedná o postupné naplňování vytyčených parciálních cílů, neboli o provedení prvotního výběru vhodných akciových titulů, jejich následnou analýzu a komparaci podle autorem zvolených kritérií a posléze verifikaci vybraných společností z hlediska jejich finanční stability. Se způsoby naplňování těchto parciálních cílů vcelku souhlasím, přičemž zvláště oceňuji použití metody spider analýzy. Vlastní investiční návrh autora na rozšíření investičního portfólia předmětného Exchange Traded Fund považuji za akceptovatelný, nicméně měl být podle mého názoru poněkud propracovanější a měl být formulován striktně v první osobě jednotného čísla jako vlastní návrh autora. I když kladně hodnotím množství uváděných citací, tak dle mého názoru měly být od internetových zdrojů odděleny použité knižní publikace, kde mi vadí absence zahraniční literatury. A současně uvádím i to, že jsem v textu zjistil mnoho drobných terminologických a jazykových nepřesností. Závěrem ovšem konstatuji, že předložená diplomová práce naplnila stanovené cíle, a že se v žádném případě nejedná o plagiát. Proto ji doporučuji k obhajobě a hodnotím klasifikačním stupněm "C". Otázky: 1) Na straně 12 uvádíte, že pro první parciální cíl budou shromážděny požadavky managementu hedgeového fondu, které slouží jako kritéria pro prvotní výběr společností, a že následně je nastaven filtr, který pomůže vyřadit nevhodné podniky. Vysvětlete to blíže. 2) Přihlížel jste ke statutu předmětného hedgeového fondu? 3) Jak jste volil ukazatele pro vzájemnou komparaci Vámi podrobně analyzovaných společností?
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění stanovených cílů | B | ||
| Zvolený postup řešení, adekvátnost použitých metod | B | ||
| Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry | C | ||
| Praktická využitelnost výsledků | C | ||
| Uspořádání práce, formální náležitosti, použitá terminologie a odborná jazyková úroveň | D | ||
| Práce s informačními zdroji, včetně citací | D |
Předložená diplomová práce je z mého pohledu navzdory autorově snaze spíše nanejvýš průměrná a bohužel obsahuje velký počet problematických míst. Praktická část práce nese relativní praktickou využitelnost, nicméně spíše pro individuálního investora, než pro reálný hedge fond. Přes to přínos práce vnímám jako pozitivní. Bohužel v teoretické části absentuje jakýkoliv vědecký přesah, pokus o konkluzi dosavadních názorových proudů a naopak obsahuje tvrzení, jejichž relevantnost je bez dalšího autorova vysvětlení poměrně diskutabilní. Zcela největším neduhem práce je pak z mého pohledu její podcitovanost a minimální počet použitých zahraničních publikací. Přes výše uvedené však konstatuji, že autor cíle práce naplnil a není mi známo, ani nedisponuji žádnou indikací, že by práce byla plagiátem. Z toho důvodu práci doporučuji k obhajobě a navrhuji hodnotit ji stupněm D - uspokojivě s možností zlepšení hodnocení v případě, že komise uzná za vhodné.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění stanovených cílů | C | Autor si v úvodu práce stanovil globální cíl "Vypracování investičního doporučení pro doplnění portfolia oborově zaměřeného hedgeového fondu dle požadavků jeho managementu o akcie farmaceutických a biotechnologických společností", dále k cíli globálnímu volí tři cíle parciální: "1) Prvotní výběr vhodných farmaceutických a biotechnologický společností dle požadavků managementu. 2) Analýza a komparace vybraných farmaceutických a biotechnologický společností na základě získaných dat. 3) Verifikace vybraných farmaceutických a biotechnologických společností z hlediska možného bankrotu." K takto definovaným parciálním cílům mám dílčí připomínku - samotná analýza, komparace a verifikace, jsou spíše výzkumnými metodami, které by měly přispět k naplnění cíle práce a nikoliv jedním ze samotných cílů. Navzdory této dílčí připomínce mohu konstatovat, že autor cíl práce v zásadě naplnil. | |
| Zvolený postup řešení, adekvátnost použitých metod | C | Autor v úvodu práce stanovuje postup řešení, vůči kterému nemám výhrady - struktura je poměrně logická. Drobné výhrady mám ke stanovení vědeckých metod v úvodu práce, které jsou z mého pohledu stanoveny poměrně vágně. Z hlediska metod putuje moje nějvětší výtka k jejich adekvátnosti v kontextu finanční analýzy vybraných společností v kapitole 3, která je poměrně povrchní a založená na poměrových ukazatelích, které jsou obvykle dostupné na finančních serverech - z tohoto pohledu zde vidím relativně málo "autorovy vlastní práce". Stejně tak z mého pohledu snižuje přínos absence analýzy farmaceutického sektoru jako takového. Autor v práci uvádí, že "Hedgeový fond zamýšlí do nového sektoru farmaceutických a biotechnologických společností investovat částku ve výši 50 mil. USD.", nicméně z textu nevyplývá, proč se právci modelového fondu rozhodli zrovna pro akcie společností z tohoto sektoru. | |
| Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry | B | Interpretace dosažených výsledků v dílčích kapitolách je z mého pohledu na dobré úrovni, čtenář bez problému pochopí, jakých výsledků autor dosáhl a jaké jsou jejich implikace pro další postup v práci. Drobnou výtku mám ke kapitole páté, kde se čtenář u autorovy sumarizace výsledků vybraných společností v jednotlivých krocích analýzy místy ztrácí, což je problém, který by vyřešilo uvedení jedné komparační tabulky. | |
| Praktická využitelnost výsledků | C | Praktická využitelnost výsledků je v kontextu hodncení dané práce poněkud problematickým bodem. Pro hedgeový fond, jehož strategie by byla přesně v souladu se strategií, kterou autor specifikoval v kapitole 2, by interpretované výsledky prakticky využitelné byly, stejně tak by mohly být prakticky využitelné pro individuálního investora, který plánuje doplnit své portfolio o akcie farmaceutických společností. Praktická využitelnost výsledků pro reálný hedge fond je bohužel poněkud diskutabilní - z tohoto pohledu je nutno uvažovat, že hedge fond obvykle vyhledává příležitosti spojené s významnou tržní volatilitou, nikoliv stabilitou. Stejně tak využitlnost výsledků snižuje absence komplexní analýzy farmaceutického sektoru, tj. odpověď na otázku proč by měl fond vstoupit zrovna do tohoto oboru. | |
| Struktura práce, použitá terminologie a odborná jazyková úroveň | D | Struktura práce je z mého pohledu zvolená vhodně a s dostatečnou mírou reflexe zaměření práce. Co se týká odborné úrovně, úrovně jazykové a úrovně terminologické, působí práce práce místy spíše jako popularizační článek a nikoliv akademicá práce (to jest patrné především v kapitole první). Oponent se navíc při čtení teoretické části práce místy naubránil otázce "Co tím chtěl autor sdělit?". Vůči některým autorovým tvrzením z první kapitoly, např. že "Manažeři hedge fondů jsou schopnější než pracovníci velkých společností, kteří v současnosti tvoří střední proud." nebo že "Stinnou stránkou pro regulátory je, že hedgeové fondy jsou organizovány tak, aby se vyhýbaly zákonům o cenných papírech." stavím postoj poněkud rezervovaný. | |
| Práce s informačními zdroji | E | Ačkoliv autor ve výčtu použitých zdrojů uvádí v zásadě nadstandardní objem zdrojů (celkem 117), tak musím konstatovat, že z hlediska odborných publikací je práce až tristně podcitovaná. Autor v kontextu použité odborné literatury vychází z poměrně anemického počtu 11 zdrojů. Aktuálnost těchto použitých publikací je navíc v několika případech poměrně diskutabilní. Dalším problematickým bodem je z mého hlediska fakt, že většina z těchto 11 publikací pochází od českých autorů, přičemž těžiště literatury vztahující se k problematice hedge fondů leží zcela nepochybně v literatuře zahraniční. V případě literatury vztažené k finanční analýze zahraničních společností bych také považoval za vhodné širší využití příslušné zahraniční literatury. Ve výčtu zdrojů kompletně absentují vědecké články, přičemž se nedá hovořit o tom, že by problematika farmaceutických a biotechnologických společností na akciových trzích byla problematikou vědecky neprobádanou. Odkaz na zdroj je zpravidla uveden na konci každého odstavce - a zpravidla je na konci odstavce uveden pouze zdroj jeden. Tento fakt poukazuje na absenci schopnosti/ochoty syntetizace informací z více zdrojů. Z hlediska práce s informačními zdroji tedy práci bohužel musím ze svého pohledu hodnotit jako velmi slabou. |
eVSKP id 140963