ŠATAVA, P. Výpočet synchronního motoru s permanentními magnety o výkonu 50kW [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2021.
Diplomant se zabývala výpočtem, modelem a měřením synchronního stroje s permanentními magnety. Na základě literatury sestavil postup a provedl analytický výpočet zadaného motoru. Pro ověření výpočtu vytvořil model stroje v programu Ansys. V rámci zpřesnění analytického výpočtu se podrobněji zabýval ztrátami v permanentních magnetech. Diplomant se podílel také na přípravě a měření stroje v laboratoři UVEE. Zvlášť oceňuji, že ve spolupráci s dodavatelem měniče překonal technické obtíže a zajistil napájení a řízení motoru tak, že bylo možné měření realizovat. Výsledky měření pak posloužily k posouzení přesnosti výpočtu a simulace. Po formální stránce je práce zpracována dobře. Diplomant využíval pravidelných konzultací a dostupné literatury, samostatně plnil zadané úkoly. Zadání bylo zcela splněno.
Diplomant se ve své práci zabývá výpočtem synchronního stroje s permanentními magnety. V první části práce je cílem navrhnout, resp. ověřit návrh již existujícího stroje. Použitý postup návrhu je zcela převzat z citované literatury a samotný autorův přínos je velmi malý. Bylo by zde třeba vhodné využít nějakou formu algoritmizace tak, aby se uvedený postup dal aplikovat i na modifikace navrhovaného stroje. Nebo alespoň na časti, kdy autor ručně odečítá hodnoty z křivek, viz text na str. 38: „Na Obr. 3-8 byly závislosti z Obr. 3-7 přiblíženy tak, aby bylo možné s co největší přesností určit průsečík.“. V druhé časti autor ověřuje analytický výpočet, resp. dodané podklady ke stroji výrobcem se simulacemi v Ansysu a s měřením. Tyto kapitoly práce jsou velmi zkratkovité a bylo by vhodné se blíže rozepsat např. o detailních nastavení v Ansysu tak, aby čtenář mohl opravdu porovnat rozdíly mezi analytickým a numerickým výpočtem, nebo vysvětlit, jak byl volen a nastaven zátěžný úhel při simulaci stroje napájeného z napěťového zdroje. Dalším velkým nedostatkem této části práce je porovnání reálně změřeného pracovního bodu s výpočtem. Autor zde absolutně není sto analyticky provést přepočet nových vstupních parametrů stroje pro nový pracovní bod a taktéž provedený numerický výpočet v Ansysu je chybný, viz kapitola 6.4. Nejzajímavější částí práce je kapitola 7, kde se autor zabývá výpočtem ztrát v permanentních magnetech. Zde by bylo na místě si položit otázku, jak se změní vypočtené ztráty v jednotlivých segmentech PM pro různé natočení statoru vůči rotoru. A bylo by vhodné výsledky této kapitoly zakomponovat do analytického návrhu a říci, zda je nutné pro výpočet magnetické indukce v PM vždy používat numerické metody, nebo je možné s dostatečnou přesností použít čistě analytických metod. Samotná práce je svým rozsahem relativně dlouhá, což má za přímý následek, že se zde vyskytuje relativně dost stylisticky nevhodných formulací nehodících se pro diplomovou práci technického charakteru. Taktéž zvýrazňování tučným, nebo podtrženým a tučným textem je leckdy dosti nevhodné a bez dalšího vysvětlení i neopodstatněné, viz např. „Měnič byl nastaven do bezsenzorového vektorového řízení.“, kdy autor blíže nespecifikuje použitý algoritmus a ani jiné konkrétnější nastavení měniče. Mezi technicky velmi nekorektní problémy práce je možné dále zařadit i kreslení fázorových diagramů, viz Obr. 3-13 a 6-6, kdy autor vysvětlí, že veškeré veličiny jsou kresleny v jistém poměru, ale následně je fázorový diagram zkonstruován zcela svévolně mimo zavedené konvence platné pro Gaussovu komplexní rovinu. Zadání diplomové práce bylo splněno, a i přes uvedené nedostatky práci doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 133207