ZAHÁLKA, T. Návrh výroby náboje kola [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2021.

Posudek vedoucího

Podaný, Kamil

Práce řeší návrh výroby náboje kola přední nápravy automobilu VAZ 2101 z oceli 12 050 zápustkovým kováním na bucharu. Jedná se o výrobu náhradního dílu pro historické a veteránské vozy. Provedení odpovídá stanovenému zadání, je přehledné, srozumitelné a graficky vyvážené, včetně požadované výkresové dokumentace. Student začal s konzultacemi v lednu a pak již přistupoval k řešení zodpovědně. V hodnocení je zohledněno slabší stylistické a jazykové vyjadřování a pravopis.

Posudek oponenta

Lidmila, Zdeněk

Úkolem bakalářské práce Tomáše Zahálky bylo zpracovat návrh postupu výroby náboje kola. Po úvodní rozvaze, posouzení technologičnosti tvaru výrobku a možných způsobů výroby, zpracoval student literární studii zaměřenou na zápustkové kování. Na jejím podkladě pak navrhl výkres zápustkového výkovku, kovací zápustky a potřebné strojní zařízení. Cíle bakalářské práce tak byly splněny. Vlastní bakalářská práce je úplná a logicky uspořádána. Zpracovaný návrh kování náboje kola je správný, včetně technologického postupu výroby a kovacích zápustek. Po formální, grafické a stylistické stránce je na průměrné úrovni. V textu se vyskytují překlepy (str. 10, 15, 16, 25…), věcné a formální chyby, např.: • V kap. 1 uváděný způsob výroby náboje stranovým protlačováním, zde nepřichází do úvahy, • na str. 15, kde je popisována oxidace ohřívaného materiálu není zmíněn vliv prodlevy na teplotě, na obr. 12 je zde pouze grafická závislost, chybí však údaj při jaké teplotě byla získána. Dále je zde chybně uvedeno, že indukční ohřev je bezokujový • nelze uvést, str.17, že se úkosy umisťují na svislé plochy, neboť výkovky jsou kovány i na vodorovných kovacích strojích. V souvislosti s velikostí úkosů zde také chybí zmínka o vlivu vyhazovačů, • částečný řez na obr.24 není správně nakreslen, chybně je nakresleno také upínání zápustek na obr.29, • nesouhlasím s konstatováním z kap. 2.4, že se jednodutinové, na rozdíl od vícedutinových zápustek, používají v malosériové výrobě. Současně zde bylo vhodné uvést, že k přerozdělení materiálu se dnes více než vícedutinové zápustky využívá podélného a příčného klínového válcování, • v kap. 2.4.4 je konstatováno, že se aplikace některých maziv provádí „namáčením nástroje v lázni“, žádám o vysvětlení při obhajobě, • na obr. 40 vyznačený průmět plochy v dělící rovině, a tedy i celý výpočet, je chybný. V kap. 3.5 je popsána a v přílohách přiložena výkresová dokumentace nástroje. I zde mohu konstatovat, že z textu i výkresů je patrný zodpovědný přístup studenta. Přesto, mám i k této části práce určité výhrady: • Není možné uvést, že jednodutinová zápustka byla zvolena z důvodů nízké sériovosti výroby, • ze schéma na obr.51 a výkresu spodní zápustky je patrné, že vybrání pro kleště je malé, mělo by zasahovat až k oblasti můstku výronkové drážky, takto bude nepoužitelné. Současně je v tomto místě můstek zesílen, žádám o vysvětlení při obhajobě, • hodnota úkosů na vnějších plochách je pro kování s takto hlubokou dutinou na bucharu nedostatečná, • z výkresu dokovací zápustky je zřejmé, jak malá je dutina v obrovském zápustkovém bloku. Pro upnutí zápustek bylo třeba využít mezidržáků a vlastní zápustky pak zhotovit výrazně nižší.

eVSKP id 132271