BEDLIVÝ, M. Měnič pro BLDC motor [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2019.
Student se ve své práci věnuje návrhu a realizaci hardware i software měniče pro BLDC motor. Práce je logicky členěna a svým rozsahem je vyhovující. Přes výskyt drobných formálních prohřešků je práce velice kvalitně zpracovaná. Student úspěšně pracoval s literaturou, kterou si samostatně vyhledal. I přes to, že student docházel na konzultace zřídka, dokázal postavit a oživit prototyp měniče, který odpovídajícím způsobem ve své práci prezentoval. Výsledná práce má po formální i věcné stránce nadstandartní úroveň.
Bakalářská práce pojednává o problematice řízení EC motoru pro účely nezávislé trakce. V úvodu je prezentován přehled možností řízení, na což je dále navázáno popisem konstrukce vlastního měniče, jenž byl v rámci práce úspěšně realizován. V závěrečné části jsou popsány výsledky testů měniče, dokumentované množstvím oscilogramů. Práce je poměrně stručná, vlastní text se vyskytuje pouze mezi stranami 10 a 32. Grafická, stylistická i typografická úroveň práce je na solidní úrovni. Formální nedostatky: V práci se občas vyskytnou nesprávně napsaná slova, jako např. osmi-bitové místo osmibitové, bez-snímačové místo bezsnímačové a podobně. Na straně 23 se mluví o „externích oscilátorech 8 MHz a 32 kHz“, což může způsobit nejasnost. Standardem je psát pouze „krystal“. Komentáře k obrázkům z osciloskopu by bylo vhodnější umístit přímo k obrázkům a ne je všechny soustředit na jednu stranu a pak vložit několik stran s obrázky bez komentářů. Závěr nemá být pouhým přehledem toho, co je v práci napsáno, ale spíš nějakým shrnutím, komentářem, či může prezentovat nějaké náměty či vize do budoucna. Věcné nedostatky v podstatě nejsou, až na pár drobností: Při maximálním napětí na baterii 58,8 V – jak je uvedeno na straně 17, je u trakčního pohonu použití tranzistorů se závěrným napětím 100 V poměrně odvážné. Nestandardní je, že až na straně 24 se čtenář poprvé dozví, že finální aplikace pohonu bude nějaké elektrokolo. Toto mohlo být uvedeno již v úvodu. Na straně 30 se píše, že bylo zkoušeno i vektorové řízení s tím, že to nefungovalo správně díky špatné konfiguraci firmware. Teprve až na dalších stranách se čtenář dozví, že se jednalo o bezsnímačové vektorové řízení, které je samo o sobě problematické. Práce splňuje požadavky na bakalářskou práci a doporučuji ji k obhajobě.
eVSKP id 116846