ZITKA, A. Vícekanálové metody zvýrazňování řeči [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2008.

Posudek vedoucího

Smékal, Zdeněk

Diplomant pracoval převážně samostatně a plinil pokyny vedoucího, splnil zadání a dosáhl dobrých výsledků. V práci je používána správná technická terminologie a práce má dobrou jazykovou i grafickou úpravu. Citovaná literatura byla použita efektivně a správně.

Posudek oponenta

Balík, Miroslav

Diplomant se v práci zabývá rozsáhlým a náročným problémem vícekanálového zvýrazňování řeči. Řešení této problematiky vyžaduje dostatečnou úroveň znalostí matematiky, algebry a základních metod zpracování signálů. Bohužel, tato podmínka nebyla splněna bezezbytku a diplomant se často ve své práci dopouští nepřesností v terminologii a vytváří násilným způsobem různé novotvary pro odborné české termíny, které ještě nejsou dostatečně zaužívány ani v originálním jazyce. Některé formulace pak zní zcela nevhodně a snižují odbornou kvalitu diplomové práce. Např. termíny v anotaci - "špičatost signálu" nebo "nejmenší gausovské vlastnosti signálu" , na s.16 "y je jednotkového rozptylu" namísto "y má rozptyl roven …" apod. Další perlou je pak cituji … "Supergausovská náhodná proměnná má typicky špičatou hustotu pravděpodobnosti se silnými chvosty …" atd. Věta , cituji … "Entropie je základním kamenem teorie informace", je pak zcela nevhodná. Na druhou stranu je nutné zmínit, že diplomant důsledně dodržuje formální pravidla pro psaní matematických zápisů, což je v diplomových pracích ne zcela obvyklý jev. Diplomant velmi často používá složitější větné stavby (vsuvky, násobné přívlastkové věty vedlejší apod.), v nichž občas zapomíná na některou součást věty. Text se pak čte poměrně těžce a je hůře srozumitelný. V práci jsou rozebrány tři metody. Diplomant začíná FastICA, pokračuje algoritmem rostoucího gradientu a končí algoritmem Fixed-point ICA v kmitočtové oblasti. Teorie algoritmů je rozepsána velmi rozsáhle, přičemž stěžejní část práce je převzata z literatury [4], u které ve výčtu literatury není žádná upřesňující informace o jejím původu (ani ISBN, ani ISSN, ani URL, pouze název instituce). Není tedy možné ověřit práci s pramenem, z kterého diplomant čerpal. V každé z těchto kapitol diplomant prezentuje testování metod pouze formou zobrazení časových průběhů signálu. Na přiloženém CD jsou ukázky m-souborů, které realizují jednotlivé metody. Tyto soubory jsou však převzaté odjinud, pouze soubory týkající se algoritmu rostoucího gradientu se zdají být původní. Na CD jsou také zvukové ukázky, ale ty byly také odněkud převzaty. Celá práce na mě působí dojmem kompilace, která je založena na více či méně úspěšném překladu citované literatury. Jako původní se mi jeví pouze zdrojový kód metody rostoucího gradientu, který jako takový je poměrně jednoduchý. Bylo by vhodné, aby diplomant během obhajoby na tyto námitky reagoval a definoval svůj přínos, který je nutný pro úspěšnou obhajobu diplomové práce. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem a náročnosti zadání hodnotím diplomovou práci známkou C, pokud diplomant svůj přínos obhájí.

eVSKP id 14312