VARGA, D. Bezdrátový přenos výkonu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2011.

Posudek vedoucího

Steinbauer, Miloslav

Práce se týká se ověření možnosti vzdáleného přenosu energie a navazuje na pokusy Nikoly Tesly. V první části práce student shrnul historické pokusy a navrhl teoretický model přenosu elektromagnetické energie pomocí reaktivní vazby dvou antén. Poté se věnuje návrhu experimentu a popisu jeho realizace. V závěru uvádí, že uvažovaný způsob přenosu energie s využitím podélné LEM vlny není realizovatelný, tedy alespoň na vzdálenosti větší než řádově metry. Student projevil značnou odvahu, když si sám toto téma zvolil a také značné množství teoretických znalostí a experimentálních schopností při ověřování hypotézy. Velmi kladně hodnotím jeho samostatný postup. Na druhou stranu mám k práci následující výhrady: Použitý matematický model je velmi zjednodušený a nemůže tak postihovat reálnou skutečnost. Chybí numerický model tvaru kanálu, slibovaný v závěru kapitoly 4.4. V práci také postrádám výraznější propojení návrhu zařízení na matematický model z teoretické části. Některé závěry jsou vysvětleny pouze z části nebo vůbec – jaký je např. význam spektra na obr. 7.8? Práce by si zasloužila lepší formální úpravu, neboť vykazuje množství pravopisných i formálních chyb. Vyskytují se chybné odkazy na části textu (např. na straně 16 odkaz na „část 77103192“). Na obrázky nejsou v textu odkazy, kvalita obrázků značně kolísá a některé jsou nadbytečné - obr. 6.1. V textu chybí odkazy na použitou literaturu. Přestože se teorie vzdáleného bezdrátového přenosu energie pomocí kapacitní vazby nepodařilo prokázat, je práce velmi zajímavá a podnětná.

Posudek oponenta

Koňas, Petr

Předložená diplomová práce se pokouší nalézt řešení jednoho z velmi významných problémů současnosti, které se lidstvo snaží vyřešit již téměř celé jedno století. Diplomant si vytkl celou řadu cílů, které zcela přirozeně nenaplnil a pravděpodobně ani nemohl naplnit. Požadavek na analytický model do jisté míry rozpracoval, ale numerickému řešení se s poukazem na ne relevantnost připraveného experimentu zcela vyhnul. Práci provází nesourodé prolínání mnoha témat či dílčích problémů a je nesnadné sledovat myšlenkové postupy autora. Avšak právě snaha o dosažení cíle, který přesahuje studentovi možnosti, překvapivě velký přehled o řešené problematice a myšlenkové postupy, které přinejmenším dokážou zaujmout, činí tuto práci zajímavou a jistě se vymykající kvalitě běžných závěrečných prací. Autor realizoval experiment přenosu energie nízkovýkonového zářiče a přijímače se stejně sporadickým výsledkem jako řada jiných autorů před ním. Bohužel právě zpracování numerického modelu mohlo významněji pomoci při efektivním návrhu jak samotného zařízení, tak především tvaru intenzity pole a určení interferenčních charakteristik, které jsou možná tím správným směrem při přenosu na větší vzdálenosti. I když tento samotný cíl je extrémně obtížný, je velká škoda, že se mu autor již nevěnoval, ale s ohledem na druh závěrečné práce je to pochopitelné. Ačkoliv nebylo dosaženo požadovaných cílů, autor se některým i záměrně vyhnul a práci by se dala vytknout řada nedostatků, považuji práci a především samotný pokus o řešení zvoleného tématu za fakt hodný ocenění.

eVSKP id 39407