HORÁK, T. Základní rozpoznání živosti otisku prstu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2018.
Student nastudoval a v práci popsal problematiku detekce živosti otisku prstu. Z dodaných dat sestavil testovací databázi. Vybral vhodné příznaky pro detekci živosti a jako metriku vyhodnocení zvolil neuronovou síť. Navrženou metodu otestoval a statisticky vyhodnotil. Předchozí verzi práce byly vytýkány různé nedostatky, které byly více či méně opraveny. Po formální stránce má práce nadprůměrných 48 stran od úvodu po závěr. Musím však vytknout nejednotné formátování a popis některých grafů (konkrétně boxploty strana 34 až 45), které oproti předchozí verzi práce zůstalo stále neopraveno. Po odborné stránce musím vytknout chybějící příklady výpočtu úspěšnosti detektoru. V práce je sice uveden vzorec pro senzitivitu a prediktivitu, ale není zde vůbec jasné, z jakých výsledků bylo do těchto vzorců dosazeno. Student výsledky své práce v závěru diskutoval a úspěšost detektoru porovnal s jinými autory. Větší část připomínek z předchozí verze práce byla opravena, ale některé nedostatky zůstaly ignorovány. Z toho důvodu hodnotím práci stupněm D/68 bodů.
Předložená bakalářská práce se zabývá softwarovým rozpoznáním živosti otisku prstu v biometrii. K tomuto účelu je využita rozsáhlá databáze LivDet 2011, která obsahuje jak otisky prstů pravé (nasnímané různými senzory), tak otisky falešné (vyrobené různými technikami). Student navrhl algoritmus, pomocí kterého otisky normalizuje a segmentuje zájmovou část. Dále je extrahováno celkem 13 příznaků, které jsou vstupem klasifikátoru realizovaného umělou neuronovou sítí. Tato práce je opravenou původní verzí, která byla hodnocena jako nedostatečná. Vytýkány byly nedostatky formální i věcné. Chyběli například informace o nastavení neuronové sítě, způsobu vyhodnocení a srovnání s výsledky jiných autorů. Z formálního hlediska byly vytýkány například chybějící odkazy na obrázky, úprava textu a seznam literatury v nestandardním formátu. Je patrné, že se student snažil připomínky v novém textu zapracovat, ale některé výtky zůstaly bez reakce nebo jen s nedostatečným vysvětlením. Za největší problém považuji opět nedostatečně vysvětlený způsob výpočtu úspěšnosti. Práce opět neposkytuje žádné podrobnosti o výpočtu. Autoři algoritmů pro rozpoznání živosti otisku obvykle uvádějí chybu algoritmu místo úspěšnosti. Chyba se dále počítá dvojího druhu: falešný vyhodnocený jako živý, živý vyhodnocený jako falešný. Přičemž tyto chyby mají z hlediska bezpečnosti jinou váhu. V práci je použita databáze, která obsahuje otisky z různých snímačů, a falešné otisky jsou vytvořeny různými způsoby. Jak například ovlivňuje úspěšnost použitý snímač a jak způsob výroby falešného otisku? Informace tohoto typu v práci bohužel zcela chybí. Popis výpočtu senzitivity a pozitivní predikce je matoucí a opět chybí konkrétní čísla. Autoři, se kterými student srovnává svoje výsledky, uvádějí chyby klasifikace. Jak byly tyto výsledky přepočítány na studentovu metriku úspěšnosti detekce není z textu zřejmé. Nelze proto ověřit, zda se porovnávají shodné statistiky. Některé méně závažné výtky směrem k formálním nedostatkům zůstaly bez reakce. Opět zde chybí odkazy na některé obrázky (např. 16, 17, 20, 21), na straně 2 a 3 není text zarovnán do bloku, pořád jsou zde různě velké mezery před nadpisy. Seznam literatury vypadá lépe, ale není řazen ani abecedně, ani podle výskytu, někdy začíná odkaz jménem, někdy příjmením. Ačkoliv je v seznamu literatury odkaz č. 13, v textu na něj odkazováno není. Vzhledem k těmto skutečnostem ponechávám hodnocení opravené verze shodné s verzí původní.
eVSKP id 112914