ŽBÁNKOVÁ, A. Analýza intrakardiálního elektrogramu v závislosti na transmuralitě ablační léze při katétrové radiofrekvenční ablaci srdečních arytmií [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2013.
Studentka se ve své práci věnovala teorii elektrofyziologie, přehledu arytmií a principy vzniku těchto patologických projevů. Velmi pečlivě se seznámila s metodou odstranění arytmií pomocí radiofrekvenční ablace a způsobem hodnocení správně provedeného zákroku. Velmi podrobně prostudovala experimentálních studie zaměřené na hodnocení transmurality po zákrocích RF ablace. Dále se věnovala popisu intrakardiálních signálů a návrhu hodnocení transmurality po zákrocích. V praktické části realizovala programovou aplikaci v prostředí LabView pro posouzení transmurality a to pomocí několika zvolených metod. Všechny metody podrobně popsala, uvedla přesný popis vyhodnocení a na praktických ukázkách zdokumentovala. Předložená aplikace je funkční a jsou zpracovávána data, která jsou načítána ze souboru. Dle zadání není splněn jeden bod – ověření navržené metody při katetrizačním výkonu. Tento bod nebylo možné z časového důvodu již realizovat. Programová aplikace je však pro tento účel z velké části připravena. Studentka ke své práci přistupovala velmi pečlivě, svědomitě a pracovala samostatně. Práci konzultovala na I. interní kardioangiologické klinice ve fakultní nemocnici u svaté Anny. Předložená práce je na vynikající úrovni. Hodnotím stupněm A/96 bodů.
Cílem práce byl návrh a realizace metod pro hodnocení transmurality po katetrizační ablaci z intrakardiálního signálu EKG (IEKG). V souladu se zadáním autorka v úvodní části popsala problematiku snímání IEKG a vysvětlila význam ablací. Realizační část práce je poměrně rozsáhlá. V kap.3 (str.24) autorka popsala návrh metod hodnocení IEKG při „ručním“ rozměření a následně uvedla statistické vyhodnocení navržených metod. Při automatické analýze v časové oblasti (kap.5, str.35-47) bylo třeba detekovat komplexy a nalézt jejich začátky a konce. Metody detekcí jsou možná poznamenány nezkušeností autorky, která použila spíše intuitivní řešení, proti tomu ale nemám zásadní námitku. Zhodnocení dosažených výsledků detekcí provedla autorka na signálech, které měla k dispozici. Hodnocení je uvedeno v závěrečné kap.9 (str.70) a jeho poněkud zjednodušenou podobu asi lze akceptovat, protože nebyly k dispozici referenční hodnoty stanovené expertem. V souvislosti s analýzou v časově-frekvenční oblasti (kap.6, str.48-57) byl nejdříve použit spektrogram, na kterém byla ukázána změna spektra v průběhu ablace. Analýza s použitím vlnkové transformace v podstatě spočívá ve výběru dvou měřítek určité vlnky, tedy ve filtraci signálu dvěma pásmovými propustmi, u kterých postrádám kresby jejich frekvenčních charakteristik. Vlnky byly vybrány z výsledku spojité transformace na obr.37 a 38 (str.51), obrázky ale byly omylem zaměněny. Následně byly v plovoucím okně odhadovány úrovně (směrodatné odchylky) obou výstupních signálů a z jejich podílu bylo detekováno stádium transmurality. Postup považuji za zajímavý a opodstatněný. Analýza ve spektrální oblasti (kap.7, str.58-63) je založena na poměrovém hodnocení nižších a vyšších složek amplitudového spektra. Také tento postup lze také označit za principiálně správný. Oprávněnost a použitelnost navržených metod autorka zhodnotila v závěru práce a s hodnocením lze souhlasit. K formálnímu zpracování nemám připomínky. Jedna nejasnost se však v práci se opakovaně objevuje: podoba spektrogramu s výraznými složkami na nízkých kmitočtech (obr.45, str.48), stejně jako podoba spekter (obr.50 až 51, str.59 až 60) odporují tvrzení ze str.34, podle kterého byly všechny signály získány v předzpracované podobě pomocí pásmové propusti s mezními kmitočty 30 a 250 Hz. Práce je poměrně rozsáhlá a hodnotím ji jako výbornou.
eVSKP id 65520