STANĚK, J. Studium vlivu legovacích prvků na rozpustnost titanu v hořčíku [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2023.

Posudek vedoucího

Březina, Matěj

Diplomová práce Bc. Staňka s názvem Studium vlivu legovacích prvků na rozpustnost titanu v hořčíku je zaměřena na proces přípravy a charakterizaci objemových materiálů na bázi Mg. V teoretické části se student věnuje obecné charakterizaci Mg materiálů včetně hořčíkových slitin a základním postupům práškové metalurgie se zaměřením na tvorbu slitin touto cestou. V experimentu se student zabýval přípravou materiálů na bázi Mg/Al/Zn/Ti metodami lisování za studena a slinování. Prvkové složení směsí bylo voleno tak, aby byl identifikován vliv jednotlivých složek na rozpustnost titanu v daném systému. Připravené směsi byly slinovány při třech teplotách a dvou časech pro ověření vlivu i těchto veličin na rozpustnost titanu v daném systému. Analýza připravených materiálů byla provedena pomocí standartních strukturně mechanických analýz. Bc. Jan Staňek přistupoval k práci velmi zodpovědně a pečlivě. Teoretická část zaměřená na současnou problematiku rozpustnosti Ti v Mg je obsáhlá a dobře zpracovaná. Poznatky z teoretické části dokázal student uplatnit při vyhodnocování získaných výsledků. Experimentální výsledky jsou uspořádány logicky a přehledně. Jako zcela zásadní byla identifikována přítomnost Al v systému a vysoká teplota slinování na rozpustnost Ti v Mg. Výsledky práce odhalily nové, dosud nepopsané fáze a pro uspokojivé vysvětlení všech pozorovaných jevů bude nutné provést další experimenty. Celkově hodnotím studentovu práci kladně a doporučuji k obhajobě.

Posudek oponenta

Buchtík, Martin

Diplomová práce studenta Bc. Jana Staňka se věnuje studiu vlivu legujících prvků na rozpustnost titanu v hořčíku, potažmo v objemových materiálech na bázi hořčíku připravených práškovou metalurgií obsahujících navíc hliník, zinek a titan. V teoretické části student pojednává o problematice a základních poznatcích týkajících se hořčíku, jeho slitin se zaměřením na systémy obsahující hliník, zinek a titan. Dále jsou zde detailně popsány technologie práškové metalurgie a procesů probíhajících během tepelného zpracování. Teoretická část je zakončena rešeršní studí zaobírající se výzkumem ternárních a kvaternárních systémů hořčíkových slitin. Kladně hodnotím velmi kvalitní zpracování teoretické části práce, která pokrývá základní poznatky a potřebné aspekty pro zpracování závěrečné práce. Teoretická část je dobře členěná a jednotlivé kapitoly na sebe logicky navazují. Lze konstatovat, že metodika zvolených experimentů a použitých metod je v experimentální části dostatečně popsaná a práce jako celek je dobře koncipovaná. Co se týče zpracování výsledků v experimentální části, ty jsou na dobré úrovni, avšak z mého úhlu pohledu je potřeba věnovat více péče logickému členění popisu výsledků. Čtenář na základě popisu metodiky (kap. 4.4) by předpokládal, že byly provedeny celkem 4 série experimentů s různým složením při 3 odlišných teplotách zpracování při 2 různých časech, což dává ve výsledku 24 experimentů. V kap. 5 Výsledky a Diskuze student zprvu provádí strukturní hodnocení systémů, ale popisuje pouze 5 z nich bez dalšího odůvodnění, proč neprováděl zbylých 19. Pro popis struktury a chemického složení začal student logicky u systému obsahujícího 5 % Ti, 5 % Al a 1 % Zn při teplotě zpracování 550 °C po dobu 12 hod. Následně popisuje systém obsahující 5 % Ti, 5 % Al a 10 % Zn při teplotě zpracování 800 °C po dobu 12 hod. a celé řazení popisu struktury tak dále může působit trochu zmatečně, příp. tak, že si student „nelámal hlavu“ s jejich řazením. Není zde popsána vůbec struktura při teplotě 600 °C, která měla být dle kap. 4.4 Metodika provedena a není zde zdůvodnění, proč se toto neprovádělo. Student např. popisuje i strukturu vzorků, ale neuvedl příslušné snímky této struktury, tudíž nezbývá čtenáři než věřit tvrzení autora práce. V případě fázové analýzy také nebyly uvedeny některé výsledky, které by mohly být zajímavé. Z popisu experimentálních výsledků a diskuze je však vidno, že student si nastudoval velké množství odborné literatury a na základě popisu a vyjadřování rozumí dané problematice a je schopen pracovat s literaturou a naměřenými daty. Lze však konstatovat, že přes výše uvedené nedostatky je práce po formální stránce na dobré úrovni a doporučuji, aby diplomová práce Bc. Jana Staňka byla přijata k obhajobě s celkovým hodnocením A.

eVSKP id 147832