PLACHÝ, T. Vliv proteinů na tření umělé kloubní chrupavky [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2020.

Posudek vedoucího

Rebenda, David

Předložená bakalářská práce se zabývá vlivem proteinových roztoků na tření umělé kloubní chrupavky. V úvodu rešerše (kapitoly 2.1 až 2.3) jsou rozebrány typy kloubů v lidském těle a stavba synoviálního kloubu. Většina těchto textů je stručná, obecná a pro řešení práce nedůležitá. Mnohem raději bych zde viděl přehled materiálů, které se používají pro výrobu umělých kloubních chrupavek (různé typy hydrogelu, kevlar, atd.). Jsou zde pouze v krátkosti zmíněny PVA hydrogely. Chybí však jakýkoliv rozbor mechanických a tribologických vlastností. Přitom jeden z typů PVA hydrogelů se používá pro měření v experimentální části práce. V druhé části rešerše je rozebráno 5 článků, které se zabývají problematikou tření PVA hydrogelů. Článků mohlo být více a u některých chybí detailnější rozbor výsledků a závěrů, které z článků vyplývají. To se pak odráží i v úrovni analýzy problému. V rámci experimentální části práce oceňuji množství experimentů, které student provedl. V kapitole výsledky měření by však mohlo být prezentováno více informací o naměřených datech. Lepší informace (nárůst tření během testu, vliv rehydratace) by přineslo prezentování výsledků ve formě grafů zobrazujících závislost součinitele tření na čase místo sloupcových grafů. Diskuzi výsledků určitě mělo být věnováno více prostoru. Některé trendy výsledků jsou sice porovnávány s články, chybí však jakýkoliv rozbor a objasnění naměřených jevů. Celkově je text práce stylisticky nevyrovnaný. Je vidět, že některé části textu vznikaly až v časovém presu před termínem odevzdání. Texty obsahují celou řadu pravopisných chyb (čárky ve větách, shoda podmětu s přísudkem) a překlepů. I přes celou řadu výtek byly cíle práce splněny a práci doporučuji k obhajobě s výsledným hodnocením D.

Posudek oponenta

Nečas, David

Cílem předložené bakalářské práce bylo posouzení vlivu složek synoviální kapaliny na tření hydrogelu na bázi PVA. Práce obsahuje nepřiměřené množství překlepů. Velmi častá absence čárek v souvětích často znemožňuje porozumět textu. Jazyková kvalita je nevyhovující s ohledem na skutečnost, že se jedná o závěrečnou práci. Graficky působí některé části nevhodně, jako například uvedení obrázků 4-4 – 4-6, které jsou zcela zbytečné a nic nepřináší. Kvalita textu velmi kolísá, je vidět, že některé části vznikaly ve velké časové tísni a nebyly podrobeny jakékoliv korektuře. V práci se občas vyskytují až amatérské, nicneříkající věty, jako např.: „Jak vyplývá z obrázku 2-1 synoviální kloub je značně komplexní součást lidského těla tvořená mnoha částmi“. Práce je nekonzistentní, text není plynulý, zejména úvodní kapitoly jsou nevhodně členěny do velkého množství velmi krátkých odstavců. Odstavec na straně 20 je nedokončený. Rovněž se objevují nepřesné informace. Na základě textu se například jeví, že PVA a CD představují dvě skupiny hydrogelů, přičemž CD hydrogel je také na bázi PVA. Autor zcela opomněl dělení PVA hydrogelu na FT (mléčný) a CD (průhledný) hydrogel. Kap. 2. „Přehled studií“ obsahuje rozbor pouze 5 článků. Toto množství považuji za absolutně nedostatečné vzhledem ke skutečnosti, jak široké spektrum literatury je v této oblasti k dispozici. Popis studií je navíc stručný a chybí hlubší přesah pro samotnou bakalářskou práci. U většiny prací přitom není uvedeno, zda se jednalo o FT či CD hydrogel, což má na výsledky zásadní vliv. První dva odstavce Analýzy práce nepřináší prakticky žádné nové informace, jsou opakováním úvodu a zkráceným popisem studií uvedených v předchozí kapitole. Z pohledu oponenta se jeví jako nereálné, že by student na základě této analýzy dokázal sám efektivně navrhnout realizované experimenty. Je zřejmé, že v tomto ohledu musel významně přispět vedoucí práce. Popis metodologie experimentu je velmi vágní a nezaujatý čtenář prakticky nemá šanci pochopit, jak experiment probíhal. Interpretace výsledků je zavádějící. Například, u vlivu koncentrace y-globulinu autor uvádí, že součinitel tření s koncentrací klesá, přičemž tento pokles je naprosto zanedbatelný na úrovni jednotek tisícin. Rovněž pokles o dvě setiny, zdůrazněný v rámci výsledků na obr. 5-4 rozhodně není „výrazný“, jak autor uvádí. Z hlediska výsledků se tak jako jediný, opravdu zajímavý, jeví pozitivní efekt kombinace kyseliny hyaluronové a fosfolipidů, prezentovaný na obr. 5-6. Diskuse v délce poloviny strany A4 je vzhledem k zajímavosti samotného tématu naprosto nedostatečná a neodpovídá nárokům kladeným na BP. Jako pozitivum práce lze hodnotit snad jen poměrně značné množství provedených experimentů. Práce je nicméně celkově na velmi nízké úrovni. Je však třeba konstatovat, že definované cíle byly v zásadě splněny. Proto práci po zodpovězení doplňujících otázek doporučuji k obhajobě s výsledným hodnocením E.

eVSKP id 124494