HRADÍLEK, O. Bezdrátový terminál [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2012.
Během zpracování bakalářské práce student prokázal teoretické i praktické znalosti. Řešení práce věnoval potřebné úsilí. Prokázal schopnost samostatné práce jak při práci s literaturou, tak při návrhu a realizaci bezdrátového zobrazovače naměřené hodnoty plošné hmotnost kordu pneumatiky, včetně příslušného softwarového vybavení. Konzultací využíval v minimální míře. Z hlediska vedoucího nemám k práci studenta další připomínky.
Předložená bakalářská práce je rozdělena do dvou logických celků. V první části se student zabýval obecným rozborem problematiky měření plošné hmotnosti a problematikou bezdrátových systémů. V kapitole měření plošné hmotnosti student téměř výhradně čerpá z jednoho literárního zdroje, se kterým nepracuje správně. Odkaz na literární pramen se zásadně objevuje uprostřed věty bez zřejmé vazby s tím, co bylo z literárního pramenu studentem parafrázováno. Kapitola Bezdrátové systémy v první části má jen nepatrný dopad na vypracování samotné práce, protože při samotném návrhu terminálu student nevyšel z žádného komunikačního standardu, který v této kapitole rozebírá. Navíc se v ní vyskytuje několik zavádějících i nepravdivých tvrzení, ke kterým směřují některé moje dotazy v závěru posudku. V kapitole samotného návrhu terminálu se student pečlivě zabývá výběrem vhodných součástek, což hodnotím kladně. Nicméně v některých částech se dopouští zjednodušení a nepřesností, které by se neměly v odborné práci vyskytovat. Například v kapitole 3.2.1-5 (nesprávně je v práci uvedeno 3.2.1-4) tvrdí, že reset mikrokontroleru trvá po dobu, která je závislá na hodnotě připojené kapacity a rychlosti náběhu napájecího napětí. To jistě není celá pravda. Výpočet chlazení použitých stabilizátorů v kapitole 3.3.3 je velmi zjednodušený. Tvrzení, že teplota na obou stabilizátorech se při celkové výkonové ztrátě okolo 0,65 W zvětší jen o asi 6 stupňů, je podle mě nereálné. Ostatně s autorovým návrhem napájecího zdroje nesouhlasím obecně. Použít dvojici lineárních stabilizátorů zapojených v sérii by se dalo možná ospravedlnit pro vysílač, který je napájen z externího zdroje. Lineární stabilizátor pro přijímač je však naprosto nevhodný, protože ten je napájený z baterie. Autor v práci neprovedl rozbor toho, jakou očekává dobu provozu přijímače s novými bateriemi. V příloze seznamu součástek je uvedeno, že jsou použity tři baterie LR20FSB5. Za předpokladu, že jsou zapojeny sériově, dojde k jejich vybití, při autorem spočítaném odběru 170 mA, pod požadovanou mez za asi 4 hodiny provozu, což je pro bateriově napájené zařízení pro průmyslové použití žalostně málo. Je to zapříčiněno jednak nevhodným napájecím obvodem a také výběrem LED displeje jako zobrazovacího elementu (odběr 140 mA). Při použití LCD displeje by klesla spotřeba na cca 1 mA a i při použití podsvícení, kvůli zvýšení kontrastu, na asi 20 mA a to vše při neskonale kvalitnějším grafickém výstupu. Některé autorem uváděné skutečnosti působí dost nevěrohodně. Například frekvenční charakteristika napájecího filtru je vykreslená v rozsahu 1 Hz až 1 MHz, kdy útlum filtru činí 160 dB! Se simulacemi je nutno nakládat uvážlivě. Uvádět jejich teoretické výsledky, které jsou v praktické realizaci zcela nemožné, je krajně neprofesionální. Autor se dobrovolně vzdal využití jednotky SPI, která je součástí jím zvoleného mikrokontroleru, s odůvodněním, že připojený transceiver vyžaduje specifický přístup a tudíž je lepší SPI rozhraní naprogramovat softwarově. Nicméně z přiložených zdrojových kódů ani popisů algoritmů nevyplývá, jaký specifický přístup tento obvod vyžaduje. Autorem přiložené zdrojové kódy se omezují jen na dva programové moduly napsané v jazyce C. Programový modul pro vysílač neobsahuje část pro příjem dat z PLC; ostatně ani v textu práce není proveden návrh protokolu mezi PLC a vysílačem. Tím autor nesplňuje bod 3 zadání práce. Práce obsahuje relativně malé množství gramatických chyb a stylistických prohřešků. Použití činného rodu na několika místech působí jako vyprávění, nežli jako technická zpráva. Použití budoucího času v závěru, kde student hodnotí již zhotovenou práci, budí dojem, že dosud nebylo provedeno nic. Za asi největší formální nedostatek považuji přiložená schémata. Přestože autor schéma provedl na formátu A3, kde měl dostatek místa, zcela nesmyslně křižuje signály z různých obvodů, což činí schéma naprosto nepřehledným a místy i nečitelným. Nepřehlednost schématu dále autor snižuje tím, že hodnotami a označení součástek překrývá vše, co se dá. A když použije signál sběrnice, nenamáhá se vodiče u vývodů pojmenovat a dát tak hodnotiteli šanci zjistit, kam který signál vede. Podle přiložených schémat by zařízení oživil, opravil nebo vytvořil jen jedinec vybavený křišťálovou koulí.
eVSKP id 52580