KANTOROVÁ, M. Syntéza SiO2/Au core/shell nanočástic pro zesílení OCT signálu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2015.
Diplomová práce Bc. Martiny Kantorové splňuje po formální stránce všechny požadavky a cíle zadání. Studentka vypracovala rozsáhlou rešerši k syntéze a charakterizaci nanočástic vhodných pro zesílení signálu z OCT. Experimentální část je popsána srozumitelně, ale obsahuje mnohdy zbytečně příliš teoretických informací - zvláště v případě OCT (kapitola 5.2.7.1), které se nevztahují přímo k práci. Interpretace dosažených výsledků je velmi dobrá, avšak v některých případech je potřeba vytknout nedostatečné popisky obrázků a grafů – např. u DLS analýzy. Rovněž odkazy na obrázky by měly být v textu nad nimi; u obrázků 17-19 chybí zcela. Vlastní kombinací již publikovaných metod studentka dokázala připravit nanočástice s požadovaným rozměrem. Nepodařilo se však dosáhnout požadovaných optických vlastností, a to absorpční maximum nanočástic v blízké infračervené oblasti. V závěru práce je navržena optimalizace pro homogenní pokrytí SiO2 jádra zlatou slupkou, která by měla zajistit posun absorpčního maxima k vyšším vlnovým délkám. Práce je psána v angličtině na dobré úrovni, ale často nebylo dodrženo anglické pravidlo pořadí slov (tzv. svompt) a rovněž správné používání záporu. Grafická úprava je v pořádku. V práci je několik drobných chyb: nesprávné použití jednotky pro vlnočet na str. 27, označení hydroxidu amonného jako organické látky, popis obrázků 51 a 52 jako UV-Vis spektrum, přestože absorbance začíná až na 400 nm. Studentka byla při řešení zadané problematiky aktivní a pravidelně docházela na konzultace. Práci doporučuji k obhajobě a hodnotím 84 body, tedy stupněm B.
Studentka Martina Kantorová se ve své diplomové práci zabývala syntézou SiO2 nanočástic se zlatou slupkou pro zesílení signálu z optického koherentního tomografu. Práce je logicky rozdělena do šesti hlavních kapitol. Studentka popisuje jednak základní vlastnosti a aplikační oblasti nanočástic, jejich základní metody syntézy a způsoby charakterizace jejich vlastností. Je také popsán základní princip optické koherentní tomografie. Popis vlastní práce začíná na straně 31 a je poměrně dobře formulován. Místy není příliš zřejmé, zda diplomantka opakuje popsané experimenty z citovaných zdrojů, či se pouští do vlastních modifikací syntézy nanočástic. To platí zejména o fázi syntézy zlaté slupky, která se ukázala jako problematická. Fáze testování je poměrně jasná, ale mohla být podrobnější (postrádám NIR spektroskopii syntetizovaných nanočástic nebo dokumentované a diskutované OCT měření pro více koncentrací nanočástic). Diskuze a vyvozené závěry jsou popsány dostatečně. Z hlediska formálního je práce na dobré úrovni. Některé popisky u obrázků jsou poměrně strohé a například popisky u obrázku 41, 44, 46 a 48 jsou stejné. Oceňuji široký seznam použitých zdrojů. Práci považuji za kvalitní, a i když dosažené výsledky nejsou ideální, tak je nutné ocenit čas a úsilí, které si experimentální část práce jistě vyžádala. Práci celkově hodnotím stupněm B/87bodů.
eVSKP id 84421