DLABAJA, V. Univerzální sportovní časomíra [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2023.
Cílem studentovy práce bylo navrhnout vhodnou koncepci a následně vytvořit systém univerzální sportovní časomíry, která by umožnila využití v širokém spektru sportovních aktivit včetně těch, které probíhají v náročném provozním prostředí, jako je například hasičský sport. Studen si práci rovnoměrně rozložil a pracoval proaktivně. Na konzultace chodil řádně připraven, přičemž prezentoval podnětné návrhy a dílčí dosažené výsledky. Prezentační forma práce je i přes stručnější stylistiku na velmi vysoké úrovni. Text je srozumitelný, vhodně strukturovaný a dílčí kapitoly na sebe plynule navazují. Po formální stránce je text rovněž v pořádku, přičemž svým rozsahem a prací s literaturou odpovídá požadavkům na tento typ práce. Velmi kladně hodnotím úvodní analýzu (první a druhá kapitola), ve které autor nejprve definuje požadavky na navrhovanou koncepci a následně provádí průzkum trhu a obdobných hobby řešení. Na základě těchto poznatků pak navrhuje vlastní koncepci. Výsledkem je pak promyšlená koncepce systému časomíry a univerzální elektronický modul, který lze využít jak pro generování trigger signálu, tak pro obsluhu signalizačních zařízení. Ačkoliv byly studentovy předchozí zkušenosti s návrhem embedded systémů téměř nulové, mohou být předložené výsledky využity jako prototyp pro tvorbu komerčního řešení univerzální sportovní časomíry. I proto doporučuji práci k obhajobě s hodnocením 93 b, A.
Student zpracoval dané téma v rozsahu přiměřeném bakalářské práci a splnil všechny body zadání. Po technické stránce práce dosahuje úrovně, jaká se od budoucího absolventa bakalářského studijního programu dá očekávat. Schéma elektroniky se na první pohled jeví bez závažnějších nedostatků a vypadá, že by mělo fungovat. Větší péče by příště mohla být věnována logickému členění schématu do jednotlivých bloků a listů. Při návrhu DPS byla dodržena základní návrhová pravidla. Naopak z odevzdaných zdrojových kódů firmwaru plyne, že si student bude muset teprve osvojit zásady tvorby přehledného a udržovatelného kódu. Písemná část práce je při prvním čtení na dobré úrovni, s logickým členěním a pouze minimem překlepů. Text je vhodně doplněn blokovými schématy a vývojovými diagramy, které velmi pomáhají rychlému porozumění navržené koncepce. V úvodní rešerši kvituji zahrnutí nejen komerčních řešení, ale i průzkum obdobně zaměřených bakalářských prací. Práce má ovšem několik nedostatků, kterých by se měl student do budoucna vyvarovat: • Hned v předkapitole Cíle (str. 13) práce si student klade za cíl navrhnout univerzální sportovní časomíru, konkrétně „hardware, software i firmware“. V jednotlivých následujících kapitolách je pak uvedeno, co vše vlastně není cílem této práce, aniž by to bylo v závěru nějak shrnuto. Ztrácí se tak ze zřetele, že ačkoli zadání bylo formálně splněno, celému projektu časomíry do praktické použitelnosti chybí ještě spousta práce, minimálně: o Dodělat uživatelské rozhraní Main modulu o Dodělat Displej modul o Dodělat vstupní periferie pro Trigger moduly (tlačítko, fotozávoru, …) o Dodělat export výsledků do PC (bez čehož se ovšem dá fungovat) • Pojmy software a firmware jsou v práci volně zaměňovány • Do kapitoly 3.4.1 Akumulátor (str. 24) by bylo vhodné doplnit rozvahu o požadované kapacitě. • Popis UTP kabelu a jeho zapojení z kapitoly 3.5 Kabely (str. 25) neodpovídá kapitole 3.3.1 Kabelová komunikace (str. 23) – ujasnit, co je vodič a co kroucený pár. • V kapitole 4.1 Základní specifika návrhu (str. 28) je zmíněn trojnásobný derating součástek. Dodržen je ovšem snad pouze u rezistorů, nikoli u kondenzátorů, cívek, nebo třeba zenerových diod na vstupech optočlenů. • Dále je ve stejné kapitole uvedeno, že „Konektory musí být galvanicky odděleny…“. V navrženém řešení jsou ovšem na konektorech pro periferie odděleny pouze 2 signály ze 3, o napájení nemluvě. Na komunikačních konektorech není oddělení žádné. Po technické stránce je důvod absence oddělení jasný, protože úplné galvanické oddělení není ani zdaleka jednoduché. Text je tomu nicméně potřeba přizpůsobit. • V kapitole 3.7 Uživatelské rozhraní (str. 36, 37) je uvedeno, že „Nedílnou součástí je taktéž zpracování výsledků, k čemuž slouží počítač. Vhodný způsob spojení s počítačem je pomocí USB …“). Je proto škoda, že přestože se na navržené DPS nachází USB konektor, slouží pouze pro nabíjení akumulátoru, ale datová komunikace není implementována (ani nachystána do budoucna). • V kapitole 4.3.4 Napájecí napětí 12V (str. 31) je uvedeno, že step-up měnič dokáže dodat výstupní proud až 4 A. Toto číslo se sice nachází v datasheetu použitého integrovaného obvodu, ale neudává maximální výstupní proud měniče. • Tabulka 4.1 Hodnoty odporu periferií (str. 34) by si zasloužila doplnit o výsledné hodnoty napětí. • V kapitole 4.5 Main modul (str. 35) jsou zmíněny konektory pro připojení displeje s rozhraním SPI, nebo I2C. Žádný I2C konektor ovšem na DPS není. V případě SPI by se teoreticky dalo argumentovat kombinací ISP a FTDI konektoru (protože na ISP je místo signálu CS RESET), nicméně jejich primární účel je jiný a možnost využít je pro displej není nikde zmíněna. • V kapitole 5 Návrh software (str. 37) je uvedeno, že program je vyvíjen v jazyce C. Odevzdané zdrojové soubory jsou ovšem v jazyce Wiring (C++ s rozšířeným preprocesorem). • V kapitole 5.5 Výpočet reálného času (str. 44) student tvrdí, že signál s frekvencí 1.024 kHz má periodu 1 ms. Na následující straně na to navazuje příkladem výpočtu 256 × 0.001 s = 0.25 s, což by nebyla pravda ani s ohledem na potenciální zaokrouhlení. Zařízení sice měří správně, protože tyto dvě „chyby“ se vzájemně vyruší, ale právě proto se nelze takového zjednodušení dopouštět. • Ve stejné kapitole je pak chybně uvedena maximální hodnota 8bitového registru 256. • V závěrečném zhodnocení postrádám odhad ceny celého zařízení, na kterou byl v úvodu kladen takový důraz. • Z uživatelského hlediska postrádám měření a indikaci stavu akumulátoru. Vzhledem k tomu, že akumulátor je dovnitř pevně integrován a podle renderů krabičky ho není možné vyměnit bez použití nářadí, zasloužil by si ochranu před podvybitím (možnost systému se automaticky vypnout). I přes výše zmíněné nedostatky práci doporučuji k obhajobě a hodnotím za C, 75 bodů.
eVSKP id 151777