PAZDERSKÝ, T. Aplikace nedourčených soustav lineárních rovnic ve zpracování obrazu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2012.
Student vytvořil GUI pro demonstraci 3 různých aplikací ve zpracování obrazu pomocí nedourčených soustav lineárních rovnic. Jednotlivé m-soubory pro jednotlivé aplikace jsou převzaty z přílohy k literatuře [1], což plyne i z jednotlivých hlaviček m-souborů. Student však tuto skutečnost v práci nikde nezmiňuje. Student často konzultoval, avšak do dané problematiky příliš nepronikl., což je zřejmé z několika vět v úvodu. Student konzultoval především realizaci GUI, teoretickou část konzultoval až v posledních týdnech před odevzdáním práce. Samotná práce obsahuje řadu nepřesných formulací. Některé zdroje literatury jsou velice nevhodné (např. [6,7,8]). Celkově práci hodnotím 50/E.
Bakalářská práce Tomáše Pazderského pojednává o několika aplikacích pro zpracování obrazů, které jsou založeny na tzv. řídkých reprezentacích signálu. Jedná se o poměrně mladou a složitou problematiku. Práce je vhodně rozdělena na kapitoly a jejich části. Student se v teoretické části věnuje téměř výhradně metodám, které pak použil v praktické části, což vítám. Rozsah práce co se týká počtu stran je dostatečný. Text se čte plynule, nicméně po jazykové stránce je třeba vytknout, že se objevují věty, které nedávají smysl ani obsahově, ani stavbou; např. „Řídká řešení jsou taková, která mají co nejvíce neznámých, současně nulových (tzv. řídkých) řešení.“ Několik vět tohoto typu (viz ještě dále) navozuje dojem, že student se buďto neumí vyjadřovat, nebo psal práci ve spěchu, nebo nerozumí tomu, co píše. Po stránce typografické obsahuje práce chyby, typicky nekonzistentní značení proměnných ve vzorcích a mimo ně, konstanty kurzívou apod. Dále neustálené používání hranatých/kulatých závorek, používání desetinných teček namísto čárek. Po stránce obsahové mám řadu výtek, z nichž vybírám: V teoretické části na str. 13 se objevuje kapitola „Geometrická interpretace“, která čítá pár řádků a jeden vzorec. Žádná interpretace se nekoná, z mého pohledu je to jen zaplácnutí místa (úryvkem z knihy [Elad 2010]). Na str. 14 student píše, že ve Fourierově analýze je „...výhodné používání harmonických funkcí exp(i omega t)...“. Na str. 16 je u DCT uvedeno, že „...nemusí se však jednat pouze o celočíselné vzorky, pomocí DCT lze zpracovat reálný či dokonce komplexní signál.“ Na str. 17 čteme „Vlnky vychází z principu STFT....místo okénka jsou bázové funkce vlnky“. To není pravda. Nemůžeme se však divit, že se objevuje tolik nepřesností, když student vychází z literatury, kde převažují internetové zdroje, případně skripta. Jako další věty bych vybral „GUI se používá jako nástroj pro interaktivní tvorbu grafických rozhraní“ nebo „Uživatel si na GUIDE musí zvyknout“. Kapitoly 3 a 4 tvoří jádro práce a obsahují vždy popis metody z teoretické strany, resp. popis praktické implementace a ovládání programu. Teorie je podle mého názoru příliš stručná, čtenář si nemůže udělat dostatečnou představu, co která metoda dělá. Ještě větší výhrady mám však k praktické části, která působí jako manuál, což by obecně nevadilo, avšak význam a funkce parametrů jsou vysvětleny (a pojmenovány) nejasně. Závěr je psán na více než stránku, ale je v něm zbytečně opakován popis parametrů programu. Autor zde píše, že si vybral ty a ty metody „z důvodu jejich jednoduchosti a nízkého požadavku na výpočetní techniku“. Tento argument pro „cestu nejmenšího odporu“ zrovna neposiluje dojem z práce, ale hlavně – vybrané metody ony dvě deklarované vlastnosti nemají. Student naprogramoval grafické uživatelské rozhraní v Matlabu. Nikde není popsané, který soubor se má spustit, natož význam jednotlivých souborů. Jím vytvořené uživatelské rozhraní volá další samostatné m-soubory, které ale pravděpodobně nejsou jeho a student se neobtěžoval s uvedením zdroje. Tedy souhrnem, lze říci, že student splnil zadání práce. Textová část práce však má řadu pochybení a praktická část obsahuje řadu částí, u kterých není zřejmé, zda jsou původní či převzaté. Navrhuji hodnotit práci 50 body s přihlédnutím k obtížnosti tématu, ovšem doporučuji komisi zvážit důsledky (pravděpodobného) neuvedení převzatých programů.
eVSKP id 52159