HEBELKA, V. Širokopásmová anténa pro pásmo od 5 GHz do 10 GHz [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2009.

Posudek vedoucího

Řezníček, Zdeněk

Student se seznámil s problematikou a konstrukcí různých variant motýlkových antén. Na základě jejich důkladné analýzy vybral dva jejich typy u kterých bylo pravděpodobné že vyhoví požadovaným parametrům. V další části práce student tyto vybrané varianty namodeloval v prostředí CST MWS a optimalizoval jejich paramery k dosažení co nejlepšího výsledku. Výsledky simulace poté porovnal s měřeními na vyrobených vzorcích. Po technické stránce lze práci vytknout především nepřesné a zavádějící formulace které zmenšují její vypovídací schopnost. Například velmi obecně je uveden rozbor důvodů rozdílů mezi měřeními a simulacemi. Výrazným nedostatkem je také absence jakéhokoliv popisu nastavení modelu antény v programu HFSS, jehož výsledky jsou porovnány s měřenými výsledky a simulacemi v MWS v kapitole 6.1. Student se ve své práci příliš věnuje úvodní rešerši na úkor důsledného popisu řešení zadané problematiky. Po formální stránce práce obsahuje velké množství chyb které její úroveň výrazně snižují. Chyby v anglickém abstraktu a závěru jenom podtrhují celkový dojem, že práce byla psaná ve spěchu. Otázky k obhajobě: 1. Které z parametrů u "modifikované plošné antény" by mohly pravděpodobně způsobit zmiňované rozdíly mezi měřeními a simulacemi? A proč? 2. Jaký je důvod vložení motýlkové antény do vodivého rámu a úpravy jejích okrajů?

Posudek oponenta

Oliva, Lukáš

Cílem diplomové práce byl podle zadání návrh širokopásmové antény v rozsahu kmitočtů 5 až 10 GHz provedený ve třech simulačních prostředích a ověřený měřením. Práce obsahuje 41 stran, z toho 36 stran textu a je rozdělena do sedmi kapitol. V prvních třech kapitolách autor stručně rozebírá postup řešení a historii konceptu antén. Ve čtvrté kapitole uvádí několik základních anténních parametrů. V páté kapitole jsou popsány některé typy motýlkových antén. Dále uvádí využití pro aplikace v oblasti telekomunikací a zařízení typu Ground Penetrating Radar, které jsou poněkud nadbytečné. Pro účely práce autor rozebírá několik typů motýlkových antén a způsoby jejich modifikace z nichž dva dále simuluje v kapitole šest. Šestá kapitola obsahuje vlastní jádro práce. Srovnání prvního vybraného typu antény v kapitole 6.1 vykazuje významné odchylky (viz obr. 7.3) ve výsledcích jak u simulací v HFSS a v CST tak ve srovnání s měřením a není tedy jasné do jaké míry se modely shodují. Činitel odrazu modelu antény v CST MWS je zkoumán pomocí citlivostní analýzy a optimalizován interní gradientní optimalizační metodou. Kapitola 6.2 obsahuje popis, výsledky simulací druhého vybraného typu antény v CST a měření činitele odrazu a směrových charakteristik. Výsledky obou typů měření si odpovídají poměrně dobře. V textu není uvedeno jakou hodnotu měly podstatné parametry modelu v CST jako např. počet buněk na vlnovou délku, způsob buzení použitý v modelu nebo volbu okrajových podmínek. Díky tomu a odchylkám v průběhu činitele odrazu není jisté, zda lze model použitý pro citlivostní analýzu antény prvního typu považovat za správný. Úplně chybí popis modelu v HFSS a dále rozsah parametrů použitých pro cistlivostní analýzu či přehled společně laděných parametrů. Na obr. 7.14 autor prezentuje výsledek měření činitele odrazu v rozsahu do 50 GHz, což neodpovídá ani technologii výroby antény ani použitému materiálu. Po formální stránce práce obsahuje řadu překlepů a pravopisných chyb, kapitola 5.7 následuje za 5.8. Obrázky v kapitole 6 jsou chybně číslované – 7.17 až 8.10. Obrázky vyzařovacích charakteristik na str. 31 mají popis os nečitelně malým písmem. Popisky v obrázcích jsou psány různými velikostmi fontů. Text není na některých místech zarovnán do bloku. Literatura není citována podle normy. Přes uvedené nedostatky diplomant dokázal najít dva modely antén použitelné pro splnění zadání a alespoň druhý z nich přizpůsobit tak, aby splňoval zadání což ověřil měřením činitele odrazu i směrových charakteristik vyrobeného modelu. Požadavek zadání na ověření v dalších dvou modelovacích prostředích považuji za poměrně náročný na provedení v dobré kvalitě a díky shodě simulace s měřením u druhého typu antény za nepříliš důležitý. Výsledky prezentované v práci podle mě splňují náplň bakalářské práce a doporučuji práci k obhajobě.

eVSKP id 22005