ZBOŘIL, D. Numerická analýza procesu tváření svorky stabilizátoru [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2023.

Posudky

Posudek vedoucího

Kubík, Petr

Diplomant se v práci zabýval numerickou analýzou procesu tváření svorky. Práci vypracoval ve spolupráci s průmyslovým partnerem, který bude výpočtové modely využívat při navrhování procesu výroby svorky. V průběhu řešení se musel vypořádat s překážkami, jako jsou konvergence výpočtu, nastavení kontaktů, přenesení výsledků z jednoho modelu na druhý apod. Práce je rozsáhlá a obsahuje zbytečně velké množství teorie. Na některé obrázky a tabulky nejsou v textu odkazy. Autor často mění formu a používá velké množství anglicismů. Cíle práce byly splněny, doporučuji ji k obhajobě.

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Splnění požadavků a cílů zadání A
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod B
Vlastní přínos a originalita A
Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry B
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii A
Logické uspořádání práce a formální náležitosti D
Grafická, stylistická úprava a pravopis D
Práce s literaturou včetně citací C
Samostatnost studenta při zpracování tématu A
Navrhovaná známka
B

Posudek oponenta

Petruška, Jindřich

Předložená práce splnila stanovené cíle a její výstupy v podobě skriptů pro numerickou simulaci ohýbání svorky stabilizátoru z plochého polotovaru mohou být dále využity při návrhu podobných produktů. Celkově však práce působí poměrně chaoticky a čtenář se jen těžko orientuje v tom, co je skutečně podstatné a co je v úvodních kapitolách prezentováno z různých zdrojů jen s malou souvislostí s hlavním tématem a někdy i s malým pochopením podstaty. Tak se například v kap.3.2 pod názvem Inkrementální teorie plasticity rozebírají základy krystalové struktury kovů, na které navazuje poměrně podrobný popis různých druhů dislokací. V dalším se uvádějí typické pojmy z tvářecí technologie jako je přetvárný odpor přirozený, skutečný, tvařitelnost nebo rychlost deformace, ale vše bez přímé vazby jak na strukturu materiálu na jedné straně, tak na pojmy z mechaniky kontinua na straně druhé. Konkrétnímu problému se práce věnuje v podstatě od kap.6, kde se vyskytují přínosné části, srovnávající návrh rozvinuté délky polotovaru z empirických vztahů s návrhem, využívajícím moderní CAD programy. Rozdíly mezi nimi nakonec nejsou velké a jednotlivé varianty slouží jako vstupy do výpočtových simulací v programu ANSYS. Výsledky jsou pak porovnávány zejména z hlediska odchylky od ideálního tvaru finálního výrobku. K tomu je třeba dodat, že rozdíly ve výsledných odchylkách variant patrně nebudou způsobeny primárně různou délkou rozvinutých polotovarů, které se liší jen velmi málo, ale spíše dalšími vlivy. Uspokojivých výsledků však bylo v zásadě úspěšně dosaženo. Z formálního hlediska lze práci vytknout zejména nadměrné množství gramatických chyb a formulačních neobratností. Celkovému vyznění by prospělo zúžení záběru úvodních částí a soustředění výkladu na řešený problém.

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Splnění požadavků a cílů zadání B
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod C
Vlastní přínos a originalita C
Schopnost interpretovat dosaž. výsledky a vyvozovat z nich závěry C
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii B
Logické uspořádání práce a formální náležitosti D
Grafická, stylistická úprava a pravopis C
Práce s literaturou včetně citací C
Navrhovaná známka
C

Otázky

eVSKP id 149895