KONOPOVÁ, T. Jaderné palivo v provozních podmínkách [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2016.
viz příloha.
Studentka Tamara Konopová zpracovala bakalářskou práci na téma jaderné palivo v provozních podmínkách se zaměřením na vyhořívající absorbátory. Studentka splnila všechny body zadání, nicméně bohužel žádný bod není zpracován v dostatečné kvalitě a rozsahu. Bod 1 Pokynů požaduje zpracovat rešerši o používaných jaderných palivech současnosti, historický vývoj a aktuální trendy ve vývoji. Pouze část pojednávající o historickém vývoji je zpracována v dostatečném rozsahu, typy používaných paliv v současné době nejsou zpracovány až na výjimku paliva pro VVER-440, které je uvedeno v souvislosti vyhořívajících absorbátorů v kapitole 6. Trendy ve výzkumu bohužel nejsou zpracovány vůbec. Bod 2 Pokynů pojednává o výrobcích paliva, těžebních společnostech a společnostech zabývajících se obohacováním jaderného paliva. Rozsah prezentovaných společností zahrnuje všechny důležité světové společnosti. Informace k jednotlivým společnostem jsou však velmi povrchní, a proto nelze tento bod považovat za kvalitně zpracovaný. Bod 3 Pokynů zabývající se absorbátory je stěžejním bodem práce jelikož na něj navazuje výpočet v praktické části. Autorka však mluví jen o základních absorbátorech jako je B, Gd a Er. Jiné slibné materiály jako je Hf nebo Eu vůbec nezmiňuje a chybně řadí mezi vyhořívající absorbátory i kyselinu boritou (kapitola 6). Práce zahrnuje i další kapitolu zabývající se provozními podmínkami paliva (kapitola 7). Tato kapitola však není zasazena do celkové koncepce práce a působí vytrženě z kontextu. Až na drobné výjimky (kap. 7.13.1 a 7.13.2) je vytvořena jen z jednoho zdroje. Celková forma dokumentu má slabší úroveň, jednotlivé kapitoly na sebe nenavazují a jejich řazení nevykazuje žádnou systematičnost. V praktické části bakalářské práce (Bod 4 Pokynů) měl být proveden výpočet a analýza parametrů jaderného paliva. Výpočet byl proveden pomocí převzatého modelu, který byl rozšířen o rovnici vyhoření vyhořívajícího absorbátoru. Dle velmi strohého popisu použité rovnice a chybějícím informacím o výpočtu (velikost neutronového toku a množství paliva) se lze domnívat, že se autorka s modelem dostatečně neseznámila. Studentka při tvorbě modelu nerespektuje základní informace o palivu a o postupech při jeho výrobě (zvolený absorbátor se přidává ve formě oxidu a nejprve se vytvoří směs obohaceného uranu, ke které se přidá vyhořívající absorbátor, a nelze jednoduše odebrat 3,35 % U238 a nahradit jej 3,35 % Gd, jak je prezentováno v předložené práci (Tab.8.2 a Tab.8.3)). Autorka se odkazuje na palivo reaktoru VVER-440 na jehož základě se snaží provést jednotlivé výpočty. Zvolené obohacení a množství vyhořívajícího absorbátoru je však navrženo pro určitou palivovou kazetu a nelze jej bez úprav použít pro jakékoliv zvolené jednotkové množství paliva a tyto úpravy musí být řádně zdůvodněny. Z těchto důvodů provedené výpočty v předložené práci nemohou být porovnávány s dalšími výpočty v této oblasti a nelze je využít ani v praxi. Analýzy provedených výpočtů jsou velmi mělké a spočívají jen v komentáři grafů. Lze se domnívat, že prezentované výsledky nebyly podrobeny kritickému zhodnocení, poněvadž autorka uvádí nereálné hodnoty koncentrace jader, například: autorka uvádí po prvním roce vyhořívání koncentraci jader 2,336e-40, po pátém roce koncentraci jader 2,7141e-291 (Tab.8.3). Vzhledem k výše uvedeným důvodům doporučuji práci k dopracování (zejména praktickou část zabývající se výpočty vyhořívání vyhořívajících absorbátorů) a hodnotím ji stupněm F/48.
eVSKP id 94067