HORÁK, L. Zvyšující DC/DC měnič řízený mikrokontrolérem [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2014.
Student přistupoval k zadanému tématu se snahou maximálně využít teoretické informace získané ve škole v praxi. Během řešení zadané úlohy se zdokonalil v těchto oblastech: řízení obvodů mikopočítači (SW), návrhu silových obvodů spínaných zdrojů, na vlastní kůži prošel celým inovačním cyklem od ideového návrhu po obvodovou realizaci HW a oživování. Pokud se dostal do neřešitelného problému řízení zdroje s mikroprocesorem (z hlediska rychlosti odezev) dokázal nastudovat HW programovatelných hradlových polí a návrh dokončt do stavu, který je funkční. Vysoká časová zátěž studenta se podepsala na textové části práce, která poněkud pokulhává za realizovanou praktickou částí. Praci jako celek považuji za povedenou a v praxi použitelnou. Práci hodnotil Ing. Jaroslav Vozáb (konzultant práce).
Úkolem studenta bylo navrhnout a realizovat specializovaný digitálně řízený DC/DC měnič na základě již existující analogově řízené předlohy. V úvodu své práce student nejasně formuluje požadavky na zařízení. Z požadované přesnosti například vyvozuje potřebné rozlišení PWM modulace, nicméně popis je značně chaotický a často nesrozumitelný. To je způsobeno mimo jiné špatnou stavbou vět, netechnickým vyjadřováním, gramatickými a syntaktickými chybami ("100% je ideální střída", "Teoretické nastavení zdroje je 0,5%", "z toho vyplívá krok pro nastavení zdroje..." a podobně). Fakt, že správně nepoužívá běžné odborné výrazy, poněkud zpochybňuje odborné znalosti studenta. Ve druhé kapitole jsou popsány dvě topologie DC/DC měničů, ovšem bez jasného zdůvodnění, proč se rozhodl pro měnič propustný a konkrétně pro topologii Push-Pull. Zadání jistě vyhoví i jiné topologie měničů. Vzhledem ke specifickým požadavkům (pulzní odběr) bych očekával důkladný rozbor zpětné vazby měniče. Vlastní popis konstrukce zdroje je zcela nedostatečný, obsahuje pouze nesouvislé útržkovité informace. Předložená schémata jsou ve velmi špatné kvalitě (prakticky nečitelná), postrádám příslušné zdrojové soubory v elektronické podobě. Pokud student silovou část bez změny převzal z původního návrhu, mělo by to být v práci uvedeno. Popis programu mikroprocesoru je opět nejasný, alespoň klíčový algoritmus zpětnovazební regulace by měl být zdokumentován. Samotný kód je značně nepřehledný, neboť student nepoužívá funkce. Použití globálních proměnných není dobrá programátorská praxe. Velmi podezřele působí kombinace anglických a českých komentářů v jednom kódu a nepoužité funkce (cpldWrite, cpldRead). Až na dva oscilogramy v práci chybí požadované výsledky měření a analýza dosažených parametrů.
eVSKP id 73150