DUBINA, J. Kalibrace a vyhodnocení dat z tenzometrických senzorů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2023.
Předložená bakalářská práce pana Dubiny se zabývá kalibrací a vyhodnocením dat z tenzometrických snímačů. Cílem práce bylo vytvořit přesnou digitální váhu, která by byla využitelná v oblasti sportovního rybolovu, kde je v této oblasti relativně zajímavý prostor pro inovace. V úvodních kapitolách autor popisuje nezbytnou teorii, která slouží jako stavební kámen, stěžejní, praktické části, která se věnuje vlastní konstrukci digitální váhy, která je následně naprogramována vhodným algoritmem pro vyhodnocení hmotnosti. Dále je testována a jsou provedena nezbytná měření přesnosti a chyb měření. Práce je relativně rozumně členěna do kapitol, nicméně je patrná mírná chaotičnost, kdy autor má nutkání v praktické části popisovat teorii. Některé části jsou z mého pohledu popsány až zbytečně zevrubně, naproti tomu mi například chybí ucelené schéma zařízení a návrh DPS a hlubší náhled do konstrukčního řešení. Druhou věcí, která kazí dojem z celé práce je její formátování, nejednostnost popisků obrázků (u grafů v části měření přesnosti, pro jistotu nejsou popisky a číslování uvedeny vůbec). Výstupem práce je hotové zařízení, které má potenciál v komerčním prostoru v oblasti sportovního rybolovu, což je doloženo i řadou ocenění, které autor získal. Cíle práce, jejich interpretace a zpracování jsou na dobré úrovni a zadání práce student splnil vzhledem k výše uvedenému navrhuji práci hodnotit stupněm C
Úlohou študenta bolo zoznámiť sa s problematikou tenzometrov, princípom merania veličín pomocou tenzometrov a ich kalibráciou, pričom na základe nadobudnutých poznatkov mala byť výstupom práce skonštruovaná a skalibrovaná inteligentná digitálna váha. Študent už v úvode koncipuje konštrukciu inteligentnej váhy do oblasti športového rybolovu a tejto koncepcie sa počas celej práce drží. Z pohľadu gramatickej stránky je práca na dobrej úrovni s minimom preklepov a gramatických chýb. Bohužiaľ, čo sa týka formálnej stránky práce, tak študent takmer úplne ignoruje šablónu a iné formálne podmienky kladené na BP. Navyše má v celej BP, meniaci sa počet prázdnych riadkov (enterov) medzi odsekmi, rovnicami a i. (napr. rovnica 1.3 a 1.4) a dokonca aj samotný text v odseku je častokrát v polovici vety prerušený a veta pokračuje na ďalšom riadku (viď posledná stránka záveru). Popisy tabuliek a obrázkov a aj samotné obrázky má často v češtine, pričom BP je písaná v slovenčine. Čo sa týka odbornej stránky práce, tak práca vyzerá na prvý pohľad dostatočne odborne avšak s odborným textom nemá chvíľkami nič spoločné. V niektorých častiach je logicky členená a samotný text na seba plynule nadväzuje a v iných častiach práce tomu je naopak a BP sa tak veľmi ťažko číta. Študent často kombinuje praktickú a teoretickú časť a prvky praktickej časti sa často vyskytujú v teoretickej časti práce a naopak. Ku príkladu študent v praktickej časti práce (kapitola 5.2) píše: "Prevodník, ktorý bude pre túto digitálnu váhu použitý, bol detailne popísaný v teoretickej časti tejto práce v časti 3.3." - a potom pokračuje vysvetľovaním teórie prevodu analógového signálu na digitálny. V teoretickej časti práce v kapitole 3.3 (str.28-31) pritom popisuje vybraný AD prevodník HX711 a ako sa s ním pracuje a to bez akejkoľvek predchádzajúcej rešerše AD prevodníkov. Bolo by pritom vhodnejšie v teoretickej časti práce napísať teóriu A/D prevodníkov a vysvetliť prečo sú v prípade tenzometrov potrebné a spraviť prípadnú rešerš možných riešení a v praktickej časti práce vybrať jeden vhodný typ prevodníku a popísať ho. Takisto v praktickej časti práce začína takpovediac od konca blokovou schémou digitálnej váhy s vybranými komponentami, potom prechádza k "výberu" komponentov - pričom tieto komponenty má vybrané už v teoretickej časti práce - následne hovorí o kalibrácii a až potom sa venuje konštrukčnému návrhu váhy. Z môjho pohľadu mal študent začať konštrukčným návrhom váhy s ohľadom na použitie tenzometrov, pokračovať výberom jednotlivých komponentov, nasledovaným vytvorením blokovej schémy a praktickú časť ukončiť samotným zostrojením, kalibráciou a testom funkčnosti výslednej váhy. Napriek značným formálnym, logickým a odborným nedostatkom - študent preukázal schopnosti v oblasti návrhu, skonštruovania, naprogramovania, zkalibrovania a otestovania jednoduchého elektrického prístroja a predložená BP spĺňa zadanie a jednotlivé ciele práce. Prácu preto hodnotím 70b/C.
eVSKP id 152516