VESELÁ, J. Možnosti proluky – třída Kapitána Jaroše [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury. 2023.
Studentka vsazuje do historické struktury třídy kpt. Jaroše moderní ambiciózní hmotu kulturního centra. Z urbanistického hlediska se snaží vyplnit proluku za současného zpřístupnění vnitrobloku. Parter je tak propustný jak pro pěší, tak pro automobilovou dopravu. Právě v této uliční rovině vidím nevyužitý potenciál práce s veřejným prostorem. Funkční náplň koresponduje s charakterem okolí. Za inovativní považuji snahu propojit odbornou kulturní sféru s veřejností. Zajímavý je i nápad propojení různých odvětví (hudba, tanec, divadlo, výtvarné umění). Tomu odpovídá i přehledná a zároveň dostatečně flexibilní dispozice. Slabinu vidím v tom, že se dispoziční členění nepodařilo propojit s rastrem nosného systému. Konstrukční řešení je smělé a predikuje i celkový výraz stavby. Výsledné grafické zpracování je jasné a srozumitelné. Práci doporučuji k obhajobě.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Přístup studenta ke zpracování | A | Studentka pracovala celou dobu se zájmem, její pracovní tempo bylo vyrovnané a celou práci se jí povedlo odevzdat na solidní úrovni v termínu. |
Autorka práce pluje po povrchu, se zvoleným tématem se vypořádává technicky. Koncept a náplň domu je formální. Z projektu je čitelná snaha splnit zadání, bez většího zájmu o koncept a úvahy nad jeho sledováním. Je škoda, že se lehkost původně pěkného úkolu pro malý dům ztrácí při hledání technického řešení, v prostorách chodeb, obíhání světlíku. Zvolený cíl neuzavírat blok a zachovávat prostupnost území se zdá být fyzicky splněn, přesto dům tvrdě akcentuje svoji zdánlivou neprostupností fasády a v území zanechává ostrou stopu.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Urbanistické řešení | D | Urbanistickému řešení chybí konceptuální nadhled. Jednotlivé provozy (v parteru i navazující ploše parcely) s pevně vymezenou funkcí nenechávají prostor kreativnímu využití a aktivaci vni¬trobloku, které by vhodně doplnily navrhovanou stavbu kreativního centra. Autorka ve své práci hledá využití proluky a doplnění městského bloku. Upozorňuje na důležitost prostupnosti území, které deklaruje schématy. Upřednostnění rozdělení provozu před jeho sjednocením a vhodným zklidněním, paradoxně nechává více prostoru automobilové dopravě. Doprava má, spolu s velkou neartikulovanou plo¬chou parkovacího domu proti pěší dopravě a dalším možným aktivitám, jasnou převahu. Chodec musí vzít za vděk úzkou zkratkou lemovanou zbytkovým trávníkem. V dnešní době, kdy celoevropsky převládají snahy postupného potlačování automobilové dopravy se takové řešení jeví jako neaktuální. Ve výkresech chybí detailnější práce s tím, co se děje v prostorách proluky. Chybí analýza průchodnosti územím, popřípadě analýza městského bloku, zkratek, pěšinek a stávajících parkovišť. Autorka nevyužívá potenciál městského bloku – celého pozemku. | |
| Provozní řešení | C | Provozní řešení objektu je zpracováno formálně a zasloužilo by si detailnější vhled do zobrazované problematiky provozu moderní vzdělávací instituce s ateliéry. Půdorysy jsou zpracované schematicky, při takto malém objektu by bylo vhodné jejich roz¬kreslení, s detaily jednotlivých mobiliářů, nastínění aktivit a scénářů, které se v domě odehrávají. Technické zázemí a jádro se šatnami působí naddimenzované. Samotné rozdělení domu na třetiny považuji za problematické. Rozdělené jádro získává na objemu a zbytečné důležitosti, oproti tomu avizovaný variabilní prostor se zbytečně drolí. Parkovací dům a jeho okolí nepočítající se stáním pro cyklisty je hrubým nedostatkem. Celkové provozní řešení by se dalo vyřešit plynuleji, lépe. | |
| Technicko konstrukční řešení | B | Konstrukčnímu řešení je věnováno nejvíce prostoru projektu. Statika budovy je zpracována s důsledností a vědomím, že navrhovaný dům bude možné postavit. Pěkné vyřešení domu/ mostu, visícího nad prolukou. Autorka se důkladně zabývá technickým řešením fasády objektu, postrádajícím konceptuální zhodnocení. Přiložené referenční příklady fasády solitérních ikonických staveb se v kontextu funkce i samotného městského bloku jeví poněkud liché. Obecné technické detaily by bylo vhodné nahradit konkrétními architektonickými, o které se projekt opírá, zejména o detail akustických stěn a panelů. | |
| Architektonické řešení | C | Samotnému objektu kreativního centra předchází úvaha o možnosti ‘bavit se sám’, tedy studovat múzická umění. Jde o přesvědčivý koncept, který by stávající divadelní scénu mohl vhodně do¬plnit. Nová budova slibuje citlivě doplnit charakter místa a reagovat na okolní zástavbu. Objekt je pevně uzavřen do sebe, díky volbě fasády a funkčnímu členění působí elitně. Pokud je cílem otevření budovy široké veřejnosti, měla by být přítomna snaha o vedení dialogu mezi centrem a ulicí. Prostupování vnitřních a vnějších atmosfér. Řešení fasády a hmoty domu, které je eliminováno na jednu formální frontální fasádu, nerespektuje jeho potřeby, jak funkční, tak koncepční. Oproti tomu typický dům v městské blokové zástavbě má fasády odlišné, formálně i hmotově. V konceptu chybí plné rozvinutí myšlenky experimentálního variabilního prostoru. Jednotlivé prostory působí ploše, bez různorodosti, či architektonického akcentu. Studentka nepracuje s vertikálním členěním prostorů, jednotlivá podlaží mají pevný charakter a obecné dělení troj traktu se nedá považovat za příliš šťastné. Projektem se nese téma zpracování komunitního prostoru. Ten je ovšem pojat jako křížení jednot¬livých komunikačních proudů. Vstupní hala ani chodba procházející kolem světlíku potřeby družit se nenaplňují. Práce nevyužívá možnosti scénického umění ve veřejném prostoru pod divadlem, na místě plánovaného parkovacího domu. Místo toho vzniká velká terasa, bez jasného konceptu stínění a využití, na střeše budovy. Parkovací dům je zpracován velmi technicky a rigidně, jednotlivé plochy a funkce by se mohly prolínat a navazovat na sebe. Proč například nevidíme možnosti hybridního parkovacího domu, jehož plochu lze organicky využívat a vyjma několika parkovacích míst nechat parkování plně v podzemí? Převládá pocit, že náhodný chodec chce dotčeným územím co nejdříve projít a není, co by ho zaujalo, zachytilo nebo podnítilo ke kontemplaci s nově vzniklým objektem. | |
| Formální úroveň | D | Vhodnost doplnění situačního výkresu v kontextu městského bloku a jeho okolí, doplnit výkres axonometrie. Výkres parteru nezahrnuje širší okolí a vztahy v něm. Přiložené vizualizace se shodují se zobrazenými pohledy. Neposkytují žádnou novou informaci, natož atmosféru. Těžko odhadnutelná atmosféra budovy je doplněna koláží prosklení fasády zavádějící textury. V půdorysech zobrazené technické jádro s využitím červené linky získává na nepřiměřené důležitosti, zatímco variabilní prostor a skutečné téma domu ustupuje do pozadí. Kvalita zpracovaných textů je vágní. |
eVSKP id 151530